Ottův slovník naučný/Žirovnice

Ottův slovník naučný
Žirovicy	Žirovnice	Žirovnický

Údaje o textu
Titulek:	Žirovnice
Autor:	Václav Petrů
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 845–846. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žirovnice

Č. 4883. Znak města Žirovnice

Žirovnice (Serowitz), město v Čechách při žel. dr. Hor. Cerekvice–Veselí, hejtm. Pelhřimov, okr. Počátky; 331 d., 2582 obyv. č. (1900), 7tř. obec. a průmysl, pokrač. šk., pš., telegraf, obč. záložna, spořitel. a zálož. spolek, 2 mlýny, lihovar, cihelna, továrna na sukna a výroč. trhy. Jindy kvetlo v Ž-ci soukenictví, za to je nyní Ž. jakož i okolí střediskem výroby zboží perleťového, zejm. knoflíků. Alod. statek (1085.77 ha půdy) se zámkem, dvorem, lihovarem, pivovarem a cihelnou drží Leopold hr. Šternberk. Erb měst. (vyobr. č. 4883.): v červenérn štítě na zeleném zpodku jednorožec stříbrné barvy na pravo se vzpínající. Kostel vystavěn byl asi touže dobou jako hrad žirovnický, utrpěl však mnoho za bouří válečných, zejména za vpádu švédského, přestal býti farním a stal se filiálkou chrámu počáteckého. Teprve r. 1729 obnoven jako farní a podřízen řádu jesuitskému v Jindř. Hradci, po jehož zrušení přešel v patronát matice náboženské. R. 1868 byl přestavěn a r. 1872 znovu vysvěcen. Kdy hrad žirovnický povstal, není povědomo. Prvním jeho držitelem jmenuje se Oldřich z Hradce. R. 1393 vládl na Ž-ci Kamarát z Lukavce, jenž přijal přidomek »ze Žirovnice« a jehož potomci tam seděli přes sto let, majíce nejedny potyčky s Rožmberky, poněvadž stáli věrně při straně táborské. R. 1485 koupil Ž-ci Václav Vencelík z Vrchovišť. Potom byla Ž. r. 1544 pro dluhy prodána Albrechtovi z Gutšteina, ale již r. 1564 postoupil ji vnuk Albrechtův koupi Jáchymovi z Hradce, v jehož rodě zůstala, když k ní připojeny byly také sousední Počátky, až do jeho vymření. Potom připadla ženitbou Slavatům, a když i tito po meči vyhynuli, zdědila Ž-ci s Počátky Slavatovna Anna Lucie, jež se provdala za Adolfa Vratislava hraběte ze Šternberka, jehož potomci jsou v držení toho zboží až do dnešního dne. V třicítileté válce, zejména po nešťastné bitvě u Jankova, obsadili hrad žirovnický Švédové a vládli odtud celému okolí, ukrutně v něm hospodaříce. Když pak bylo hradu od vojska císařského dobýváno a dobyto, utrpěla památná ta budova a s ní celé město ohromných škod. Pů.