Ottův slovník naučný/Žello

Ottův slovník naučný
Želkovice	Žello	Želnava

Údaje o textu
Titulek:	Žello
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 797–798. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: Ľudovít Žello

Žello Ľudovít, básník slovenský (* 7. srp. 1809 v Báňské Bystřici — † 21. list. 1873 v Malém Kéreši). R. 1821 přišel s rodiči do Pešti, kde ztrávil tři léta u Jana Kollára a chodě do německé školy čítal německé rytířské povídky a úplně se odrodil. V letech 1825—29 pokračoval ve svých studiích v Prešpurce, načež se dostal za pomocného učitele do Čik Tarče. Teprve zde probudil se v něm cit národní, a když mu Kollár r. 1832 daroval výtisk »Slávy dcery«, Ž. jal se skládati v jazyce českém ohlasy myšlenek Kollárových, jež potom vydal Kadavý pod tit.: Básně od Ludovíta Žella (v Pešti, 1842). R. 1834 Ž. dostal se do Malého Kéreše, kde působil až do smrti. Zde pokusil se o velikou báseň epickou o 12 zpěvích Pád Miliducha z dějin Slovanů polabských, kterou r. 1843 složil ve spisovné češtině a poslal Kadavému, kterou však teprve r. 1862 vydal Viktorin v »Lipě« předělanou do spisovné slovenčiny. Báseň tato, složená v duchu tehdejší romantické školy německé, není vlastně epos, nýbrž jen episoda eposu, vynikající krásnými partiemi lyrickými a zdařilými popisy, tak že stavěna nad »Svatopluka« Hollého. Potom se Ž. na 10 rokův odmlčel. Až r. 1871 přinesl časopis »Orol« ukázku nové jeho veliké básně epické Rastislav, v níž obral si Ž. předmět slovenskému lidu bližší a přístupnější. Báseň tato, jež vyšla v »Orle« po částech r. 1872—75, rozdělena na 12 zpěvů (Dumka; Černoboh; Duma Methodova; Slávnost na Velehrade; Pokúšanie k zrade; Honba; Vodnia panna; Svätopluk v Rezne; Svätoplukova zrada; Súd; Kain; Pokanie), má tytéž přednosti i vady jako »Pád Miliducha«. Kromě toho uveřejnil »Orol« několik Ž-vých tendenčních básní vlasteneckých, jako: Slovenskej šľachte; Maďaromanom; Päst oproti pästi; Pokušenie a j. Srv. Jar. Vlček, Dějiny lit. slov., str. 203 sl.