Ottův slovník naučný/Žamberk

Ottův slovník naučný
Žaly	Žamberk	Žamberský

Údaje o textu
Titulek:	Žamberk
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 752–753. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žamberk

Žamberk (Senftenberg), město ve vých. Čechách nad Divokou Orlicí v romantické krajině na úpatí Orlických hor (421 m) a při žel. dr. Hradec Král.-Mittelwalde, má 503 d., 3355 obyv. čes., 61 n. (1900). Z budov vyniká vedle zámku děkan. a far. kostel sv. Václava, který se uvádí již ve XIV. stol., v nynější podobě vystavěn roku 1729 za Jana Václ. hr. z Bubna a Litic, mimo to daleko viditelná kaple svato-martinská, vystavěná r. 1681 na poděkování, že město uchráněno bylo od moru. V městě jsou košikářská škola, 2 obec. školy o 8 tř., 3tř. měšť. šk. pro chl. a dív., průmysl. pokrač. šk., okr. hejtm. a soud, pš., telegraf, četn. stanice, oddělení finanč. stráže, cejchovní úřad, chudé škol. sestry, synagoga, všeobecná nemocnice a soukromá nemocnice »Albertinum«, lékárna, měst. spořitelna, záložna města Ž-a, potravní spolek »Svornost«, výrobní společenstvo krejčích a kožišníků, pojišťov. spolek proti škodám z ohně; 2 cihelny, výroba zboží želez., mosazného, košikářského a bavlněného, továrna na sukna, 2 mlýny, 3 závody na výrobu lihových nápojů, výroba octa, pivovar, tiskárna, elektrárna, týden. a výroč. trhy. Alod. panství (3469^·70 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a pilou drží Oskar sv. pán Parish ze Senftenberku. Erb měst. z XV. stol. (vyobr. č. 4847.) popisuje se takto: ve zlatém štítě na zeleném trávníku divoký kanec na pravo kráčející, na jehož hřbetě sedí jednohlavý v pravo hledící orel, jehož pravá polovina je černá a levá červená; křídla přes prsa spojuje stříbrný půlměsíc. V Ž-u stával augustiniánský klášter zašlý za válek husitských. — Původ Ž-a sluší klásti do doby panování krále Přemysla II. Do krajiny zdejší přišli ve 2. pol. XIII. stol. němečtí osadníci, k čemuž poukazuje i původní jméno Ž-a Senftenberg, povoláni sem byvše nejspíše pány z Drnholce, jejichž panství zde se rozkládala. Každý osadník dostal po lánu, t. j. po 64 korcích, zaplatil držiteli t. zv. zákupné a z ostatní nezaplacené summy platil stálý úrok a konal pánovi rozličné roboty. Kdo celé osazení řídil, dostal větší lán, prostý všech robot, a slul fojtem či rychtářem. S právy fojta žamberského setkáváme se ještě v XVI. století. V 1. pol. XIV. stol. Ž. příslušel ke hradu litickému, jímž vládl tehdy loupežný rytíř Mikuláš z Potšteina. V XV. stol. Ž. rozdělen. Polovice zůstala při zboží litickém, polovice připojena ke hradu Žampachu. Tím pak historie Ž-a rozpadá se ve dví a také obě tyto polovice neměly stejných osudů, náležejíce různým pánům. R. 1495 Ž. stal se majetkem slavného pána Viléma z Pernšteina. Za jeho vlády i za vlády jeho synů dařilo se Žamberským velmi dobře a živnosti městské zkvétaly. R. 1547, jako jinde po Čechách, nebylo ani zdejší bratrské obyvatelstvo ušetřeno pronásledování. R. 1556 Litice s polovicí Ž-a dostaly se v držení Arnošta, falckrabí rýnského, ten pak r. 1558 přenechal Litice s polovicí Ž-a Václavu Okrouhlickému ze Křenic. R. 1562 Litice s polovicí Ž-a koupil Mikuláš starší z Bubna za 21.000 kop čes. grošů. Druhá polovice Ž-a náležela pánům ze Žampachu, z nichž zejména Zdeněk byl velikým přítelem jeho. Rod z Bubna vládl Ž-em až do r. 1809. Mikuláš z Bubna vystavěl v Ž-u zámek, jenž však za třicítileté války vzal za své a celé městečko bylo tehdy Švédy vydrancováno; ale i od císařských obyvatelé zdejší zakusili mnoho protivenství a jako všude, i tu krutě byla prováděna protireformace. Posledním panem žamberským z rodu z Bubna, r. 1644 povýšeného do stavu hraběcího, byl František Adam, po jehož smrti r. 1809 panství prodáno Veriandovi hr. Windischgrätzovi, jenž vystavěl zde na rozvalinách starého zámku zámek nový. Panství žamberské koupil r. 1815 John Parish, jehož rod je podnes majitelem velkostatku žamberského. — V Ž-rce působil šlesvický hvězdář Theodor Brorsen, jemuž zde Parish r. 1844 vystavěl zvláštní hvězdárnu, a narodili se Prokop Diviš a Ed. Albert. — Okr. soud žamberský má 268^·17 km², 5097 d., 29.274 obyv. č., 241 n.; z 29.568 přítom. obyv. 29.412 katol., 41 evang., 109 žid., 6 jin. vyznání, 14.151 muž., 15.417 žen. — Okr. hejtmanství žamberské, k němuž příslušejí okr. soudy: Králíky, Rokytnice a Ž., má na 600^·10 km² 10.622 d., 29.892 obyv. č., 29.790 n. (1900).