Ottův slovník naučný/Žďár

Ottův slovník naučný
Žďánov	Žďár	Žďárec

Údaje o textu
Titulek:	Žďár
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 761-763. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žďár
Související články ve Wikipedii: Dolní Žďár, Horní Žďár (Jindřichův Hradec), Pluhův Žďár, Veselý Žďár, Žďár (Doksy), Žďár (Levínská Olešnice), Žďár (Nalžovské Hory), Žďár (okres Blansko), Žďár (okres Jindřichův Hradec), Žďár (okres Mladá Boleslav), Žďár (okres Písek), Žďár (okres Rakovník), Žďár (Radíč), Žďár (Velké Chvojno), Žďár (Veselá), Žďár (vojenský újezd Hradiště), Žďár (Ždírec), Žďár nad Metují, Žďár nad Orlicí, Žďár nad Sázavou (klášter), Žďár nad Sázavou, Žďár u Kumburku

Žďár: 1) Ž., ves v Čechách na úpatí Ostaše, hejtm. Broumov, okr., fara a pš. Police n. M.; 118 d., 687 obyv. č., 2 n. (1900), 2tř. šk. a tkalcovství. — 2) Ž., ves t., hejtm. a okr. Dubá, fara Kruh, pš. Doksy; 59 d., 2 obyv. č., 293 n. (1900), 1tř. šk. Pěstuje se zde také něco chmele. — 3) Ž., ves t., hejtm. a okr. Mnich. Hradiště, fara Všeň; 106 d., 564 obyv. č. (1900), 4tř. šk., pš., spořitel. a zálož. spolek. — 4) Ž., ves t., hejtm. a okr. Nová Paka, fara Levín. Olešnice, pš. Stará Paka; 52 d., 297 obyv. č. (1900), mlýn. — 5) Ž. (Saar), far. ves t., hejtm. Kadaň, okr. Doupov; 112 d., 588 obyv. n. (1900), kostel Narození P. Marie od základu vystavěný r. 1770, 3tř. šk., pš., telegraf, pila, 3 mlýny. Alod. statek (611.15 ha půdy) se zámkem, dvorem, vodní pilou a šindelnou drží Edmund Hufsky. Zdejší tvrz byla kolébkou pánů ze Žďáru, z nichž Jan Václav účastnil se bouří stavů čes., začež z trestu jeho statek Ž. od král. komory zabrán a prodán r. 1623 Janu Jiřímu Žďárskému ze Žďáru. Když pak tento ještě t. r. zemřel bezdětek, převzal zboží žďárské dědic a strýc jeho Jetřich Florián Žďárský ze Žďáru. Tento r. 1628 odešed pro náboženství ze země, odsouzen byl proto při kommissi konfiskační fridlandské r. 1634 všeho jmění. R. 1636 rozsudek zrušen a Žďárský jak na jmění tak na cti restituován. Proto r. 1653 jeho sestry, sv. pí. Polyxena z Písnic a panny šlechtičny Eleonora a Majdaléna Rosina, prodaly statek Ž. Janovi Karlovi Příchovskému sv. p. z Příchovic, od jehož syna jej opět koupil (r. 1667) Jan Hartvík hr. z Nostic, v jehož rodě trval do r. 1803, kdy jej koupil Arnošt sv. p. Fleissner z Ostrovic a r. 1863 Jindřich Berlepsch a Julius Könneritz. — 6) Ž., ves t., hejtm Klatovy, okr. Planice, fara Těchnice, pš. Stříbr. Hory; 48 d., 309 obyv. č. (1900), opodál popl. dvůr Radice, kdysi ves. — 7) Ž., víska t., hejtm. Náchod, okr. Čes. Skalice, fara Chvalkovice, pš. Hořička u Čes. Skalice; 6 d., 17 obyv. č. (1900). — 8) Ž., ves t., hejtm. a okr. Kamenice n. L., fara a pš. Nový Etink; 43 d., 285 obyv. č. (1900). — 9) Ž., ves t., hejtm. Písek, okr. Vodňany, fara Myšenec, pš. Proti vín; 44 d., 365 obyv. č. (1900). — 10) Ž., ves t. nad Bradavkou, hejtm. Plzeň, okr., fara a pš. Blovice; 28 d., 144 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Václava (ve XIV. stol. far.), byl r. 1815 obnoven, 4 tř. šk., zastávka žel. dráhy na trati Cheb–Protivín. Stávala zde kdysi tvrz, sídlo Žďárských z Chrástu. — 11) Ž. (Schaar), ves t., hejtm. Podbořany, okr. a pš. Jesenice, fara Podbořany; 45 d., 181 obyv. č. (1900). — 12) Ž. nad Orlicí, ves t., při žel. dr. Choceň–Broumov, hejtm. Rychnov n. Kn., okr. Kostelec n. O., fara a pš. Borohrádek; 97 d., 574 obyv. č. (1900), 2tř. šk. — 13) Ž., ves t., hejtm., okr. a pš. Sedlčany, fara Chlum; 18 d., 102 obyv. č. (1900), popl. dvůr. — 14) Ž., ves t.. hejtm. Semily, okr. Lomnice n. P., fara Týn-Rovensko, pš. Rovensko; 23 d., 128 obyv. č. (1900). — 15) Ž., ves t., hejtm. Semily, okr. Lomnice n. P., fara a pš. Nová Ves n. P.; 35 d., 183 obyv. č. (1900). — 16) Ž., Žár, Žaro, ves t., hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara Vacov, pš. Čkyně; 37 d., 261 obyv. č. (1900), mlýn. — 17) Ž. (Saara), ves t., hejtm. Ústí n. L., okr. Chabařovice, fara a pš. Čes. Chvojno; 49 d., 219 obyv. n. (1900). — 18) Z. Dolní (Niedermühl), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Jindř. Hradec; 36 d., 27 obyv. č., 218 n. (1900). — 19) Ž. Horní (Obermühl), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Jindř. Hradec; 31 d., 17 obyv. č., 192 n. (1900), mlýn. — 20) Ž. Pluhový, far. ves t., hejtm. a okr. Jindř. Hradec, pš. Kardaš. Řečice; 61 d., 345 obyv. č. (1900), kostel Narození P. Marie z r. 1717, kdysi kaple se zázračnou vodou, 3tř. šk., spořitel. a záložen. spolek, mlýn. Alod. statek (354.04 ha půdy) se zámkem a dvorem drží Karel kn. Paar, jehož předek Václav kn. Paar zboží pluhožďárské koupil r. 1793 od Marie Anny Janovské z Janovic. Stávala zde tvrz. — 21) Ž. Veselý, ves t., hejtm. a okr. Něm. Brod, fara Lučice, pš. Okrouhlice u Něm. Brodu; 90 d., 520 obyv. č. (1900), 2tř. šk., spořitel. a zálož. spolek a opodál víska Pelestrov.

22) Ž. (Saar), okr. město na Moravě při ústí potoka Staviště do čes. Sázavy a při žel. dr. Něm. Brod–Tišňov, v hejtm. novoměstském, má 386 d., 2843 obyv. č. (1900), starožitný děk. chrám sv. Prokopa, radnici, 6tř. šk. obec. pro chl. a dív. a 3tř. měšt. chlap., 2tř. průmysl, pokrač. šk., četn. stanici, pš., telegraf, telefon, lékárnu, obč. záložnu, konsumní spolek, 2 cihelny, výrobu cementového zboží, 2 továrny na obuv, továrnu na syrup, 2 škrobárny, octárnu, výrobu lihových nápojů, 5 tkalcoven na bavln. zboží, 2 pily, 3 mlýny, výrobu oděvu, po domácku obuvnictví, tkalcovství, týdenní a výroč. trhy a vývoz vajec, obilí a lnu. — Ž. slynul již ve staré době značným bohatstvím kovův a již r. 1293 byl městem a zbožím blízkého kláštera cisterciákův. Jako vesnice Ž. stával prý již dlouho před založením zmíněného kláštera, nejspíše asi poč. .století XII. Tolik však jest zjištěno, že Ž. za svůj rozkvět děkoval především opatům žďárským. Lze právem se domnívati, že m. Ž. mělo asi stejné osudy jako klášter. V století XVI. rozšířil se poněkud i ve Ž-u a okolní krajině protestantismus. R.1607 kardinál Dietrichštein udělil Ž-u nový znak a to znak biskupství olomouckého se dvěma noži rodu Dietrichšteinův a nad tím korunu královskou. Vedle toho propůjčil Ž-u i jiné důležité a cenné výsady. — Okr. soud žďárský má na 218.99 km², 2157 d., 14.037 obyv. č., 26 n.; ze 14.067 přítom. obyv. 13.731 katol., 288 ev., 47 žid. Z těch: 6888 muž., 7179 žen. (1900). — 23) Ž. Zámek, obec. Klášter (Schloss-Saar), far. ves t., hejtm. Nové Město, okr. Žďár; 65 d., 562 obyv. č., 18 n. (1900), kostel, poutn. místo, 2tř. šk., pš., telegraf, továrna na zápalky, pila a mlýn. Nesvěř. panství (6256.68 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a vápenicemi drží Klotilda hr. Clamová-Gallasová. V okolí 3 veliké rybníky. — Starožitný zámek nynější jest bývalá praelatura kláštera cisterciákův, o jehož založení podává zajímavé zprávy Chronica domus Sarensis, professorem Roepelem ve Vratislavi nalezená a r. 1854 vydaná, latinsky sepsaná kol. r. 1300 zdejšim mnichem Janem. R. 1420 povolal totiž Jan z Polné 5 čes. cisterciáků z Oseku, jimž odevzdal les mezi Polnou a m. Ž-em. Tito mniši zbudovali zde malý klášter. Opatovi v Oseku nezamlouvala se zdejší pustá a nehostinná krajina a proto mnichy povolal zpět. Jan z Polné daroval potom les Přibislavovi, purkraběti veverskému s podmínkou, že založí zde klášter cisterciácký. Když však tento brzo potom zemřel, splnil po něm závazek ten jeho zeť Boček z Obřan r. 1251. Klášter pak byl bohatě nadán, trpěl však loupeživými rytíři ve XIV. stol. a r. 1421 byl i Husity zpustošen. Přispěním krále Jiřího z Poděbrad a jeho potomků byl zase obnoven. R. 1737 byl ohněm skoro úplně zničen, potom zase znovu vystavěn. Rovněž i v čci 1784 utrpěl požárem, načež v říjnu t. r. úplně byl zrušen. — 24) Ž., ves t., hejtm. Boskovice, okr. Blansko, fara Petrovice, pš. Rájec; 85 d., 626 obyv. č. (1900), 2tř. šk., vápenice.