Ottův slovník naučný/Švihov
| Ottův slovník naučný | ||
| Švihlík Antonín Alex. | Švihov | Švihovka |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Švihov |
| Autor: | Otakar Svoboda, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1906. S. 881. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Švihov (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Švihov, Švihov (Drslavice), Švihov (hrad), Švihov (Miřetice), Švihov (Nesměřice), Švihov (okres Rakovník) |
|
Švihov: 1) Š., starobylé město v Čechách v údolí Úhlavy při žel tr. Plzeň–Klatovy, v hejtm. a okr. klatovském, má 242 d., 1389 obyv. č. (1900), far. kostel sv. Václava se širokou baňatou věží v nynější podobě z r. 1747, pohřební kostel sv. Jiljí (ve XIV. stol. far.), radnici, 7tř. šk., pš., telegraf, četn. stanici, obč. záložnu, spořitel, a zálož. spolek, koželužnu, pilu, 2 mlýny a čilé výroč. trhy na dobytek. Alod. statek se zámkem a dvorem drží Jaromír hr. Černín z Chuděnic. Na místě nynějšího domu č. 18. stával špitální kostel sv. Jana Ev. v got. slohu vystavěný, jejž zrušil císař Josef II. Ke konci XV. stol. připomíná se Š. městem, jehož městský erb (vyobr. č. 4146.) takto se popisuje: v červeném štítě na zeleném zpodku stříbrná městská zeď se stínkami; za ní zdvíhají se dvě čtverhrané stříbrné věže se stínkami. V XVI. stol. rozmnožen erb o štít zlatě zarámovaný a před hradbou postavený, v němž jest růžový keř o 3 pětilistých růžích. Hrad posud zachovalý, původní sídlo Švihovských z Ryžmberka, leží na ostrově uměle utvořeném uprostřed žírné doliny protékané Úhlavou. Nynější budova hradní pochodí z různých dob. Nižší části zbudované z pískovcových kostek jsou původu staršího, asi ze stol. XIV.; zachovaly se 1 po velikém požáru způsobeném r. 1425 Tábory. Vyšší části budovy vystavěny za opravy hradu r. 1489 Půtou Švihovským z Ryžmberka. Také v XVI. stol. provedeny některé opravy. Při hradě kaple sv. Martina z r. 1489 jest nyní velmi zpustlá. Při hradě vyniká mohutná pětipatrová věž hlásná. Švihovští z Ryžmberka seděli na hradě do r. 1554, načež Š. dostal se v držení Heralta Kavky Říčanského z Říčan na Štěkni a Š-ě, potom přešel na pány z Klenového a od těch r. 1589 na Černíny z Chuděnic. Těsně ke hradu přiléhá město Š., které vystavěno po vyzdvižení hradu. Cís. Ferdinand I. potvrdil (1549) městu všechna práva a privilegia a vedle toho vysadil mu právo na červené pečeti. Dne 22. čce 1865 postihl město veliký požár, při němž shořelo 131 domů, 49 stodol a 100 chlévů; 219 rodin zůstalo bez přístřeší a škoda způsobená odhadnuta na 600.000 K. Mimo to připomínají se zde větší ohně r. 1739, 1744, 1773 a 1800. red. — 2) Š., ves t., hejtm. Chrudim, okr. a pš. Nasevrky[red 1], fara Žumberk, 27 domů, 196 obyv. č. (1900). Š. náležel poč. XV. stol. pánům z Lukavice, v polovici t. věku přešel v držení Čeňka Kuny z Kunštátu, r. 1494 opětně připadl vladykům na Lukavici, a to Janovi z Lukavice. Ve věku XVI. a pozd. je částí zboží žumbereckého. Ot. Svoboda. — 3) Š., víska t., hejtm Ledeč, okr. Dol. Královice, fara Zruč, pš. Soutice; 8 d., 38 obyv. č. (1900), mlýn s pilou. — 4) Š. (Schmihof), ves t., hejtm. Podbořany, okr. Jesenice, fara a pš. Oráčov; 31 d., 41 obyv. č., 129 n. (1900). — 5) Š., ves t., hejtm., okr. a pš. Prachatice, fara Lažiště; 18 d., 91 obyv. č. (1900).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Nasavrky.