Ottův slovník naučný/Švábi
| Ottův slovník naučný | ||
| Švabenice | Švábi | Švabín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Švábi |
| Autor: | František Klapálek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 845. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Švábi |
|
Švábi (Blattodea, Blattidae) jest skupina hmyzu rovnokřídlého vyznačená tělem širokým, zploštělým, hlavou daleko do štítu zataženou s tykadly štětinovitými, vždy těla delšími, očky jednoduchými, jen zřídka dokonale vyvinutými. Štít jest široký příčný, volný. Křídla přední zřídka úplně scházejí (Heterogamia samička), často jsou jen jako malé postranní lalůčky vyvinuty, ve kterémž případě pak druhý pár schází docela. Nohy jsou silné, zploštělé, běhavé, s holeněmi trnitými. Štěty ocasní vyvinuty jsou jako krátké článkované přívěsky. Gonopody scházejí, za to však nacházíme při pohlavním otvoru rozmanitě utvářené chitinové přívěsky ukryté pod chlopní podplodní. Samičky nesnášejí vajíčka jednotlivě, nýbrž v pouzdrech, jejichž tvar jest pro jednotlivé druhy význačný a která samička nějakou dobu nosí sebou. Š. živí se rozmanitými, hlavně rostlinnými odpadky. Některé skupiny jsou živočichy denními, jiné jsou čilé jen v noci. Rozšířeno jsou zvláště hojně v tropech a zajímavo jest, že velmi snadno loďmi s kontinentu na kontinent se zavlékají. Někteří z nich jsou nepříjemnými hosty domácností. Druhy evropské dělíme na čtyři čeledi: 1. Ectobiidae, vesměs drobné druhy nejvíce s křídly zakrnělými, chlopní nadřitní úzkou a pouzdrem vaječným podél žebernatým. Zástupcem této čel. jest v sev. a střed. Evropě hojný druh Ectobia lapponica L. (rus lesní č. tarakán). 2. Phyllodromidae, s chlopní nadřitní trojúhle protaženou a pouzdrem vaječným se stran smáčknutým a zřetelně napříč brázděným. Sem náleží volně v přírodě žijící rod Aphlebia Br. a v některých domech velmi hojný rus (Phyllodromia germanica L., Blatta germanica L.), který jest 11—13 mm dlouhý, žlutohnědý a v obou pohlavích okřídlený. V Rusku a místy v Německu žije volně v přírodě v lesích, u nás však je velmi dotěravou neřestí; rozšířeni jeho datuje se však asi od posledních 50 let. Loďmi zavlečen byl také do jiných dílů světa. 3. Periplanetidae jest podstatně vyznačena podplodní chlopní samičí opatřenou přičleněným přívěskem, který se může rozšířiti a přechovává nějakou dobu pouzdro vaječné. Sem náleží obyčejný šváb (viz Periplaneta). 4. Heterogamidae nemá na zpodní straně stehen trnů ani polštářky mezi drápky. Samečkové mají dlouhá křídla a tělo zploštělé, samičky jsou bezkřídlé a polokulovité. Žijí v teplejší Evropě, ale někdy bývají k nám zavlečeny. Kpk.