Ottův slovník naučný/Štramberk
| Ottův slovník naučný | ||
| Štrahov | Štramberk | Štrasburk |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Štramberk |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 809. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Štramberk |
|
Štramberk (Stramberg), půvabné horské město na Moravě na úpatí Bílé Hory a jejím výběžku Skalek a Zámeckého kopce, při žel. tr. Studénka-Š. a Nový Jičín, v hejtm. a okr. novojičínském s 450 d., většinou dřevěnými, a 2642 obyv. č., 11 n. (1890), 3052 obyv. (1900). Jižně od města vypíná se památný vápencový vrch Kotouč (v. t.). Š. má far. kostel sv. Jana, radnici, 5tř. šk. (v 7 odděl.), nemocnici, pš., telegraf, četn. stanici, obč. záložnu, továrny na punčochy a sametové stužky, vápenice a vápencové lomy a 4 výroč. trhy. Klimatické lázně a léčebné místo pro rekonvalescenty, leží v romantické a zdravé horské krajině, bývá za letní doby četně navštěvováno. Na Nanebevstoupení Páně koná se tu každoročně hlučná slavnost na památku vysvobození od zhoubného vpádu Tatarů na Moravu. Obyvatelstvo mluví nářečím lašským, živí se prací v závodech průmyslových ve Š-ce nebo v N. Jičíně. Bývalý průmysl soukenický a plátenický zanikl. Alod. statek se dvorem jest majetkem c. k. teresiánské akademie ve Vídni. Na »Zámeckém kopci« strmí zříceniny starého hradu se zachovalou kulatou věží zv. »štramberská trúba«, kteráž nákladem odboru »Klubu českých turistů« upravena na rozhlednu. Hrad štramberský původně slul Strahlenberk, Štralmberk a byl v 2. pol. XIV. stol. majetkem zeměpanským. Markrabí Jan povýšil předhradí na město a ustanovil, aby nazváno bylo podle hradu a obehnáno zdí. Vedle toho obdařeno město právem olomouckým a jinými ještě výsadami. Markrabí Jošt udělil Š. v léno Vokovi II. z Kravař, jehož potomci tu seděli do r. 1434, načež Š. dědili pánové z Cimburka i s panstvím novojickým. Roku 1523 koupili hrad z části i zboží štramberské od Lacka z Hustopeče pánové z Žerotína a od nich opět roku 1558 obec novojická. Nový Jičín účastnil se vzpoury stavů českých proti Ferdinandu II., začež jemu mezi jiným zabráno zboží štramberské a darováno (r. 1624) jako nadace šlechtickému semináři v Olomouci pod správou jesuitů. R. 1773 zrušen řád jesuitský a Š. připadl r. 1781 c. k. teresiánské ryt. akademii, která jej dosud drží. Hrad byl r. 1646 z větší části v ssutinách. R. 1783 sřítila se přední čásť hradu a od těch časů hrad vůčihledě pustl. V l. 1720—25 mnoho rodin, lnoucích tajně k protestantismu, vystěhovalo se ze Š-ka do Saska. Aby město, válkou 30letou ochuzené, opět se vzmohlo, Ferdinand III. vysadil mu (r. 1642) k dosavadnímu týden. trhu ještě dva a cís. Ferdinand Dobrotivý r. 1845 rovněž dva trhy výroční. Škola bratrská připomíná se r. 1614 a po válce 30leté zřízena škola obecná, ale v XVIII. stol. se vyučovalo jen soukromě.