Ottův slovník naučný/Štědrý večer

Ottův slovník naučný
Štědrovice	Štědrý večer	Štefan

Údaje o textu
Titulek:	Štědrý večer
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 766. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Štědrý večer

Štědrý večer (u Slováků Dohvězdný večer), svatvečer před božím hodem vánočním, připadá pravidelně na den 24. pros., t. j. den zimního slunovratu. Církev katol. v ten den nařizuje půst a rodičové slibují dětem, že uvidí zlatá prasátka, budou-li se celý den postiti. Š. v. jest v domácnosti nejradostnější dobou v roce, kdy všichni členové rodiny bývají pohromadě a účastní se i s čeládkou večeře, při níž předkládají se jídla postní, hlavně ryby; v chudších rodinách nesmí scházeti »černý kuba« (jídlo pečené z hub a krup), vánočka, jablka a ořechy. Někde přichystají i zvláštní příbor pro »neočekávaného hosta«. Též domácí zvířata, sad ovocný a studánka dostávají od večeře štědrovečerní: krávy a koně po kousku vánočky, kohout, husák a kačer po česneku, pod ovocné stromy zahrabávají rybí kosti, aby nesly hojně ovoce, a studánce dávají ořechy a jablka, aby měla hojnost vody. V novější době, zvláště ve městech, vešel v obyčej stromek vánoční, který bývá po večeři rozsvícen a cukrovím, ořechy a jinými dárky ověšen. Děvčata pak používají té chvíle, aby se dověděla o své budoucnosti, což se děje způsobem rozmanitým: lijí vosk a olovo; dívají se do prohlubně, tam uvidí svého souzeného; nebo vyjdouce na dvůr, zatřesou bezem nebo plotem a naslouchají, s které strany se ozve pes, v tu stranu se dostanou a mn. j. Některé zvyky pěkně vylíčil K. J. Erben v balladě »Štědrý den«. Srv. P. Sobotka, Die österr.-ung. Monarchie in Wort u. Bild (Böhmen, 1. Abt., str. 451—452); Boh. Klimšová ve »Světoz.« 1881, str. 589 a 600; F. Vykoukal, Štědrý den na našem venkově (1893); Zíbrt, Staročeské výroční obyčeje, str. 254 sl.