Ottův slovník naučný/Šoa
| Ottův slovník naučný | ||
| Šňůra | Šoa | Šobrovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Šoa |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 692. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Šoa (angl. Shoa, fr. Choa, it. Scioa, něm. Schoa), křesťanské království, tvořící nyní čásť císařství Habešského (Aethiopského) v sev.-vých. Africe, rozkládá se mezi 8–10° s. š. a 37–42° v. d. Zaujímá vých. čásť velehorské trosky Habešské a čásť svahu východního až ke hranicím franc. Oboku a brit. Somálska; záp. hranici tvoří asi Modrý Níl, krajiny Kaffa a Enarca v jižní části vysočiny jsou Šoi[red 1] poplatny. Hlavní řeka jest Džemma čili Adabai, levý přítok Modrého Nílu, pouze východní nízkou čásť odvodňuje Haváš, mizící v poušti údolí Jafu. Nejvýznamnější města jsou: Addis Abeba, hlavní město císařství, s 50–80.000 obyv.; Addis Alam (residence Menílka II.), Antotto, Ankoba, Angolala, vesměs na vysočině. Vých. svah jest pustý a řídce obydlen. Horská čásť Šoe jest velmi úrodná a následkem dlouhotrvajícího míru mnohem hustěji obydlena nežli Amhara a Gódžam. Obyvatelstva jest přes 2 mill., jsou to v sev. části Amharové, v jihu křesťanští a muham. Gallové. Karavanní cesta vede pustinou Adal do Tádžúry, nyní však vždy více nabývá převahy cesta z Addis Abeby přes Džaldenu do Džibuti, kudy povede železnice do Harráru, již dopravě odevzdaná. Š. jest z nejstarších provincií Aethiopie. V X. stol. byla útočištěm Šalomounské dynastie, v XIII. stol. byla získána křesťanství, byla pak brzy samostatná, brzy poddána Habeši. R. 1856 podrobena Theodorem II., ale r. 1866 Sahala-Mariam zmocnil se trůnu pod jménem Menílek II. R. 1889 stal se císařem aethiopským.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Opraven překlep: Soi.