Ottův slovník naučný/Čičarija

Ottův slovník naučný
Čičagov	Čičarija	Čičenice

Údaje o textu
Titulek:	Čičarija
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 670. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Čičarija

Čičarija (Čička planina, něm. Tschitschenboden) jest jižní čásť Krasu, táhnoucí se v Isriji od zátoky Mujské ke Kvarnerské ve třech hlavních, rovnoběžných a k moři se sklánějících hřbetech v délce 57 km, v šířce 15 km a v průměrné výšce 500—600 m; vynikající vrchy jsou: Slavnik 1029 m, Žabnik 1018 m, Plavnik 1267 m, Brložnik 1090 m, Orljak 1102 m a Učka gora č. Monte Maggiore 1396 m. Je to neúrodný, velmi jednotvárný pruh země, chudý na vodu, většinou holý a šedivé barvy, odkud dostalo se mu také jména „Istrie bílá“ (Istria bianca). Povrch jest rozbrázděný, s četnými roklinami a dolinami, se skrovnou plodnou půdou, bez větších pastvin a trávníků, s květenou chudou, nejvíce šalvějí a suchou travou, které šedivou barvou svou přizpůsobily se barvě povrchu. Jen v některých dolinách, jako u Lanišče, jest prsť úrodná, bohatá a hojně svlažovaná. Obyvatelé nazývají se Čičové, i mluví zvláštní smíšeninou jazyka slovinského, chorvatského a na západě u Učky gory také italského; tito poslední nazývají se Čiribirci (v. t.) a bydlí jen ve vesnici Žejane. Přičinliví obyvatelé tito živí se orbou, chovem dobytka a vozatajstvím, obývají v nízkých kamenných domcích, které jsou proti boře kryty cihlami, maltou spojenými; odívají se v bílé až po kotníky sahající zpodky, tmavou vestu a dlouhý, tmavý kabát, ženy nosí bohatě vyšívaný šat ječerma zvaný a pás mosaznými knoflíky posázený.