Ottův slovník naučný/Černuc

Ottův slovník naučný
Černožice	Černuc	Černucha

Údaje o textu
Titulek:	Černuc
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 634. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Černuc
Související články ve Wikipedii: Tursko

Černuc: 1) Č., ves v Čechách nad potokem Vranským, hejtm. Slané, okr., fara a pošta Velvary (3 km sz.), býv. pan. Doksany; 138 d., 940 ob. č. (1890), nová kaple sv. Linharta, dvůr popl. svob. p. Jana Lexy z Aehrenthalu, válcový mlýn. — Č. náležela od nepamětných časů mocným Vršovcům, z nichž Nemoj odkázal ji s četnými osadami r 1102 kostelu vyšehradskému. Po založení kláštera doksanského (1143) připadla tomuto. R. 1436 cis. Sigmundem doksanskému klášteru odcizena a s Kmetňovsí zapsána rytíři Parcifalovi z Prostiboře. Po něm držel Č. syn jeho Habhart seděním na Vinařících a po jeho smrti spadla na otcova bratra Alexandra z Prostiboře, u kteréhož ji klášter doksanský zase vyplatil. Po zrušení kláštera r. 1782 přikázána komoře české. Posledními držiteli byli svob p. Jak. z Wimmerů a svob. páni Lexové z Aehrenthalu (od r 1804). 2) Č. slulo v pradávných dobách nynější Tursko u Kralup n. Vlt, kdež dle pověsti svedena v VII. stol. bitva mezi Neklanem, jehož vůdcem byl Čestmír, a Vlastislavem, knížetem luckým či žateckým.