Ottův slovník naučný/Černice
| Ottův slovník naučný | ||
| Černětice | Černice | Černice (botanika) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Černice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 619. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Černice |
|
| Související články ve Wikipedii: Černice (Horní Jiřetín), Černice (Chanovice), Černice (Mojné), Černice (Plzeň), Černice (zámek), Černíč, Schwarzenberg (Sasko) |
|
Černice: 1) Č., samota v Čechách u Sudoměřic v okr. bechyňském, lovecký, zámek s myslivnou Karla kn. Paara. — 2) Č., ves t., hejtm. Strakonice, okr. Horažďovice (11 km sev.), býv. pan. Oselec a Lažany, fara Kvašňovice, pošta Oselec, 19. d., 130 ob. č. (1890); stávala zde tvrz. — 3) Č., Černce, Černec, ves t., hejtm. Strakonice, okr. a pošta Horažďovice (7 km záp.), býv. pan. Nalžovy, fara Hradesice; 31 d., 228 ob. č. (1890), mlýn s pilou. — 4) Č. (něm. Černic, Tschernitz), ves t., hejtm. Chomútov, okr. Jirkov (9 km sv.), býv. pan. Jezeří (Eisenberg) a Novosedly, fara Jiřetín Hoř., pošta Jezeří; 55 d., 346 ob. n. (1890). — 5) Č. v okrese dolnokralovickém viz Černičí. — 6) Č., farní osada t., hejtm., okr. a býv. pan. Krumlov (6 km sv.), pošta Koruna Zlatá; 25 d., 216 ob. č. (1890), kostel sv. Maří Magd. (z r. 1315), 2tř. šk., mlýn a all. dvůr s cihelnou kn. Ad. Schwarzenberka. Samoty: Prokop a Jílkův mlýn. — 7) Č., ves t. nad Bradlavkcu, hejtm., okr., býv. pan. a pošta Plzeň (6.5 km již.), fara Plzenec; 102 d., 718 ob. č. (1890), kaple, 2tř. šk., strojní mlýn, lomy vápenné z cihelny.
8) Č., ves na Moravě na Dyji, hejtm. a pošta Dačice, okr., býv. pan. Telč, fara Myslová Kostelní (1 hod); mlýn, 16 d., 108 ob. č. (1890).
9) Č. (něm. Schwarzenberg, v listinách Czurnitz), město v hejtm. cvikavském v Sasku, na říčce téhož jména (Schwarzwasser) a na žel. trati černicko–cvikavské a st.-Johann–georgstadtské, má soud, kostel, starý zámek, odbornou školu pro ženské ruční práce, útulnu pro zanedbanou mládež, průmysl krajkářský, koželužský a dřevařský, 3520 ob. (1885); v okolí jsou veliké železné hutě Erlhammer a lázeňské místo Ottenstein. Č. jsou nejstarším městem saským, původu nejspíše slovanského a tvořily jedno panství s českým Blatném a Božím Darem, od nichž smlouvou pražskou r. 1546 byly odděleny.