Ottův slovník naučný/Čepino

Ottův slovník naučný
Čepinec	Čepino	Čepirohy

Údaje o textu
Titulek:	Čepino
Autor:	Konstantin Jireček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 590. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Čepinec

Čepino, krajina v horách Rhodopských v knížectví Bulharském u jižních hranic okruží tatar-pazardžického (okolija pešterská) proti Turecku. Je to zelené dno staré jezerní kotliny mezi lesnatými horami (průměrně okolo 750 m n. m.), jejíž vody řeka Elídere odvádí velikolepým, neschůdným průlomem na sever do Marice. Ze západní strany zvedají se nad krajinou nejvyšší vrcholky hor Rylských (Musalla). Osady Čepinska Banja, Ložene a Kamenica mají teplé prameny, navštěvované i od Bulharů z roviny. Obyv. je v sedmi všech 8621 (1888): 6024 muhammedánských Bulharů čili Pomáků, kteří se v poslední době valně stěhují do Turecka, 2360 pravoslavných Bulharův a něco cikánů. Zde se stýkají nářečí bulharská, východní, západní a rhodopské. Na horách na straně k rovině thrácké stojí zříceniny hradu, často vzpomínaného ve válkách mezi Bulhary a Byzantinci ve XIII. a XIV. stol. u byz. letopisců co Τξέπαινα (čti čepena, slov. Cépéna, Cêplêna, od cêpiti, rozpoltiti, od onoho průlomu). Podrobnosti podávají K. Jireček v Per. Spisanii, sv. 8., a v Cestách po Bulh., 340, a nejnověji Christo P. Konstantinov ve zvláštní monografii ve Sborníku bulh. ministerstva osvěty, III., IV. KJk.