Ottův slovník naučný/Čekan

Ottův slovník naučný
Čejtice	Čekan	Čekana

Údaje o textu
Titulek:	Čekan
Autor:	August Sedláček, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 577. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Čekan (čakan, čagan): 1) Č. každý nástroj, jehož topořiště se končí těžkým nasazeným předmětem, aby rána učiněná těžce dopadala, zvláště zbraň, kteréž se užívalo v bitvě, kdykoliv sekání mečem nedostačovalo. V čas míru nosíván obyčejně č., ano i sedláci brávali jej na pole, aby se jím bránili zlým lidem nebo dravým zvířatům. Ode mlatu nebo kladiva vojenského rozeznával se tím, že měl konec buď kulatý nebo hruškovitý; bohatší dávali si dělati č-y ozdobné, buď vykládané, nebo ostrými hřebeny posázené. Něco podobného jsou baštony, buzikány a obušky (něm. Streitkolben, franc. quadrelle). Byl-li č. hřeby posázen, říkalo se mu řemdih (Morgenstern). — 2) Č., název šibenice. Sčk.