Ottův slovník naučný/Čechy/Výroba náhražek kávových, čokolády a cukrovin
| Ottův slovník naučný/Čechy | ||
| Výroba škrobu a tovarů škrobových | Výroba náhražek kávových, čokolády a cukrovin | Výroba lněného a řepkového oleje |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Výroba náhražek kávových, čokolády a cukrovin |
| Autor: | Josef Bernat |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 156–157. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Fabrikace náhražek kávových zaujímá v Čechách přes nepřízeň poměrů časových vždy ještě vynikající místo proti ostatním zemím Rakousko- Uherského mocnářství. Zavedena byla v Čechách zesnulým Augustem Tschinklem v Schönfeldu (jehož jméno s tímto odvětvím průmyslovým navždy jest sloučeno) a sice následkem t. zv. kontinentální soustavy na počátku tohoto století a způsobeného jí nedostatku pravé kávy. Vzmáhajícím se zároveň pěstováním cukrovky dostalo se průmyslu tomu hojné a levné suroviny vedlé cichorie, fíků, mrkve a j.), kdežto stále obecnějším. u méně zámožné třídy se značnou spotřebou náhražek spojeným požíváním kávy na dlouhou dobu stále rostoucí odbyt mu pojištěn. A na základě obou těchto hlavních podmínek všeliké zdravé fabrikace, levné suroviny totiž a dostatečného odbytu, vyvíjela se výroba kávových náhražek v Čechách jednak rozšiřováním trvajících, jednak zřizováním nových závodů co rok utěšeněji a dosáhla v r. 1866 svého vrcholu. Tím více litovati sluší nepříznivých pak změn, jež také u tohoto průmyslu nastaly, což jednak neutěšeným hospodářským poměrům vůbec, jednak poměrům celním tehdejší doby dlužno přičítati.
Na doklad toho, že poměry zaznamenané skutečně veliký měly účinek, chceme uvésti poměr mezi vývozem a dovozem v době sem spadající. Dle statistických výkazů obnášel totiž dovoz z ciziny v r. 1868 as 2860 cel. ctů a vystoupil v r. 1875 již na 55.060 cel. ctů, kdežto naproti tomu vývoz Rakouska-Uherska v posledně dotčeném roce jen 6198 cel. ctů. obnášel a dovoz z německého celního spolku za dobu od roku 1868–1875 přes 230.000 cel. ctů. vykazoval, vývoz pak Rakouska-Uherska v téže době ne zcela 57.000 cel. ctů. dosáhl, tudíž za oním zůstal o celých 173.000 cel. ctů. k veliké škodě domácího průmyslu nejméně na 3 mill. zl. se páčící.
Konečně přidružila se k dosavadním ještě další nehoda pro továrny většinou cukrovku a cichorii spracovávající, že totiž poptávka po kávových náhražkách z cukrovky a cichorie ochabuje, ana zatím spotřeba t. zv. fíkové kávy stále roste, což závodům od pramene k odbírání fíků (Terst) vzdáleným za příčinou dopravních útrat velmi jest na újmu. Výroba kávových náhražek páčila se r. 1876 as na 125.000 metr. ctů., což vyžaduje asi 750,000 metr. ctů. suroviny. Jakožto surovina upotřebují se při této fabrikaci: čekanka (cichorie), asi z polovice v Čechách vypěstovaná, nebo z okolí magdeburského a z Hollandska dovážená, sušená řepa a mrkev, skorem vesměs domácí výroby; fíky z Italie nejvíce přes Terst dovážené, pak hrušky, žaludy, obilí a slad.
Nejpřednější závody v tom oboru jsou: továrna v Lovosicích-Schönfeldu (Augusta Tschinkla synové), v Podmoklech (Jordan & Timaeus) a ve Velimi (dříve akc. společnost); mimo to jsou větší továrny: Kolbova nástupce v Praze, dra. F. Zátky v Karlíně a C. V. Bůvy ve Vysokém Veselí; menší továrny pak na venkově a v Praze. V továrnách lovosické a schönfeldské vyrábí se množství kávových náhražek, čokolády a cukrovin. Zboží vyváží se do Německa, Italie a Rumunska. Jordan a Timaeus vyrábějí v Podmoklech větší množství cukrovin a čokolády, a vyvážejí zboží hlavně na Východ a pak do Italie. Továrna velimská, r. 1869 založená, vyrábí ročně značné množství kávových náhražek a čokolády, jmenovitě také druhy diétetické a lékařské.
Vzhledem k fabrikaci čokolády a cukrovin dlužno bohužel konstatovati, že tato ponejvíce jen luxu (za jakýž zde i požívání čokolády se pokládá, kdežto tato v cizině dávno již jakožto velmi živná potravina dobře se oceňuje) sloužící průmyslná odvětví možno-li ještě s většími překážkami musí zápasiti než výroba náhražek kávových. Neboť pokud předně čokolády se dotýče, kterouž hlavně jen zámožné třídy a i ty pouze porůznu nebo k účelům diétetickým požívají, jest výroba její většinou odkázána na suroviny, jichž teprve z dalekých končin třeba dovážeti, čímž náklad výrobní nevyhnutelně velmi se zdražuje, tak že nad míru se stěžuje soutěž se zeměmi, pramenům suroviny bližšími, které pouze hotový výrobek a to za sazbu poměrně mnohem příznivější než tuzemci platí, sem dopravují, částečně též lacinější pracovní síly po ruce mají a menší dani podléhají.
Mimo to ustanoveny byly ve Francii a ve Švýcarsku pro toto zboží (jakož i pro cukroviny) značné prémie vývozní, pročež jest pochopitelno, že hlavně v těchto zemích hojně vykořisťují vyrabitelé čokolády nízké dovozní celní sazby v Rakousku, jež k vysoké sazbě na surové kakao a vanilku, ba i cukr v nijakém není poměru a rakouský trh svými výrobky zaplavují. Největší továrna na čokoládu a cukroviny jest na Smíchově (J. Kluge a spol.). Založena byla r. 1861 a vyrábí velmi jemné a levné druhy cukrovin, na 500 druhů cukrovin obyčejných i nejjemnějších. Závod tento, jemuž s počátku mnohonásobné obtíže bylo přemáhati, vyváží nyní své zboží do podunajských států: avšak vývoz vztahuje se pouze k cukrovinám a nikoliv k čokoládě, kterouž cizina mnohem levněji vyrábí. Dvě větší továrny toho druhu nalézají se, jak nahoře uvedeno, v Podmoklech (okr. děčínský) a v Schönfeldu (okr. chabařovický); menší závody mimo to jsou v Praze a několik po venkově. K výrobě čokolády upotřebují: kakao z Guayaquilu, Caracasu a Bahie, ponejvíce přes Hamburk a Brémy dovážené; vanilku z ostrova Réunionu a odjinud. Na výrobu cukrovin béře se cukr hroznový, z bramborů vyráběný, pak škrob, množství jiných látek, aetherických olejův a barev.
Dodati ještě dlužno, že u výrobě čokolády a cukrovin panuje konkurrence domácí, kterou sice cena výrobků značně snížena, že by tím však jakost jejich získala, nelze tvrditi. Konečně je domácímu našemu průmyslu na závadu vysoké dovozné clo na surové kakao 24 zl. za 100 kg), čímž vývoz zejména čokolády velmi jest stěžován. Bt.