Ottův slovník naučný/Číčovcové z Číčova
| Ottův slovník naučný | ||
| Číčová | Číčovcové z Číčova | Číčové |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Číčovcové z Číčova |
| Autor: | Martin Kolář |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 671. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Číčovcové z Číčova náleželi k vladykám kraje plzeňského, kde původiště jejich ves Číčov u Spáleného Poříčí se nalézá, a byli ratolestí vladyk Ojířů z Čejkov. V Číčově držel Ondřej z Č., syn Ješkův, dvoje popluží r. 1379 a v Těňovicích, Záluží a Lučišti týž Ondřej spolu se strýcem knězem Zdeňkem také statky měli. Oba patronovali spolu s Patřichem z Č. v Těňovicích r. 1360 a v l. 1365—1374 sami dva mimo Patřicha, r. 1380 dokonce samotný Ondřej byl tam patronem. R. 1383 hlásil se ke statku v Číčově po zemřelém faráři Protivovi v Liboči Protiva z Č. a téhož roku jménem Ondřeje z Těňovic a Buška ze Záluží hlásil se Ješek řeč. Lačen z Podmokl ke statku v Lužanech po zemřelém tam Jindřichovi z Lužan. Ondřej z Č. nadal r. 1392 kostel těňovický platy na vesnicích Záluží a Lučišti a t. r. asi zemřel. Petr Č-vec z Č. patronoval v Číčově v l. 1415—1417 a dostal se do služeb Jindřicha z Elsterberka na Plané, jemuž svědčil r. 1425. Císař Sigmund r. 1434 slíbil zvláštním listem Zbyňkovi z Kocova a Petrovi z Č. zaplatiti 1000 k. g., které dlužen byl klášteru tepelskému. Současně s Petrem žili Zdeněk Č-vec z Č., poručník osiřelých vladyk z Homberka a patron kostela v Mešně, který ještě r. 1442 v jisté při svědčil, a Jan Č-vec z Č., jenž v listu z r. 1413 jako svědek se podepsal. Posledním rodu svého byl Jan Č-vec z Č. na Těňovicích, jenž kšaftem r. 1520 učiněným kostel těňovický dědicem svým jmenoval. Manželka jeho Mariana z Mělnic rovněž několika okolním klášterům odkazy učinila. — Ve znaku měli štít červený se čtyřmi pasy stříbrnými (vyobr. č. 968.). Klř.