Orloj/Ohře
| Orloj | ||
| Rozloučení | Ohře | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ohře |
| Autor: | Konstantin Biebl |
| Zdroj: | BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně |
| Licence: |  PD old 70 |
I. editovat
Jak zlaté plástve medu stéká Ohře,
dvě sladká jména, Marie, Doda —
pod vesly stříká dívčí smích,
mladost a krása, plynoucí voda.
Ta třetí se jmenuje Elis.
Bývala princeznou z pohádek
vždy trochu nepřítomná Marie,
teď nosí mikádo jako slunečnice
se zlatou korunkou.
Ó, jak se to pluje vznešené a bezpečné,
když někdo se dívá za olšemi.
Veliká mlýnská kola, takové oči má Doda,
zůstal bys u nich k večeru,
když hučí jez a zrádná voda.
Ta třetí se jmenuje Elis.
II. editovat
Tak rád bys zůstal v omamném proudu
všech nad řekou rozpuštěných dívčích vlasů,
co jich tu srší stranou i ke dnu
plavých světel a záludných ebenů.
V modrých sestupech
upadají v zádumčivé snění
až do pasu tělem zjasnělé hloubky,
kde láme se mládí,
kde tříští se krása, kterou unáší voda,
tam mizí Marie,
tam odtéká Ohře
a odplouvá Doda.
Ta třetí se jmenuje Elis.
Škoda jí, škoda.