Omladina a pokrokové hnutí/Ze života studentského k životu veřejnému

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Po relegaci	Ze života studentského k životu veřejnému	Pokrokové hnutí a agrární program

Údaje o textu
Titulek:	Ze života studentského k životu veřejnému
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 80 – 82.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Nejen na universitě. ale i mimo uí bylo pokrokové hnutí neúprosně pronásledováno. Z 18 čísel »Časop. pokr. stud.«, ročn. lV. zabaveno 7 čísel!... Prohlídky, zákazy schůzí a jiné důkazy úřední nepřízně jen jen pršely. Vháněly mládež do divoké revolty jak proti universitě tak i proti vládě, policii, duchu současné doby, jalové literatuře a servilní žurnalistice. Co neslo tento cejch, bylo mládeží nenáviděno, jako červený šátek krocanem. Policie všemožně drážděna, způsobem někdy dosti zábavným. Tak ku př.: Spolek Jungman pokládán za zbytečný. Svolána tedy valná hromada. Zástupcem vlády byl dr. Gruber, dnešní universitní docenta místosekretář Pražské Obchodní komory. Kdosi navrhl cyklus přednášek. Ant. Hajn žádal, aby tento cyklus byl politický, jelikož vzdělavací přednášky pořádá »Slavia«. Dr. Gruber nedal o tom hlasovat. Zákaz tento podráždil jiného člena, že navrhl cyklus přednášek pro policii ve zdech c. k. policejního řiditelství. Dr. Gruber, velice shovívavý, ač ve tváři barvu měnící, nedal opět o tom hlasovati. Akademik K. přimlouval se, aby se na příští výstavě graficky znázornilo nemravné působení pražské policie. Vzdor těmto veřejným provokacím spolek nerozpuštěn!...

V Hořicích uspořádán dne 3. záři 1892 »Krakonošem« sjezd pokrokových akademiků, na němž dr. Kramář vítal pokrokové hnutí slovy: »Mějte nezdolnou, nadšenou víru v naše práva, železnou píli a vytrvalost, buďte neúmornými hlasateli moderních, šlechetných snah lidstva po mravní očistě nás všech, po sociální spravedlnosti, vůdčí hvězdou buď vám soucit a láska k trpícím a poníženým, a vy zvítězíte a s vámi naše velká, dobrá, česká věc.« V duchu pokrokovém mluvili po něm ještě A. Erban. Alb. Dutka. Ant. Hajn. Hlava a MUC. Vejnar.

Všemožně navazovány užší styky s cizinou: ke studentským slavnostem do Nancy ve Francii odebrali se: Ant. Čížek, dr. Kopista a V. Hůlka. Slavnému zastanci utlačovaných národů W. Gladstonovi zaslána adresa díků a sympatií. I s pokrokovými Němci hleděno se sblížiti. V kavárně Kaisrově konána schůzka. Z Čechů přišli Ant. Hajn, J. Rozvoda a J. Škába. Z Němců dostavili se dva. Ke stykům dalším a hlubším nedošlo.

Pokrokové hnutí chystalo se zatím k novým, dalekosáhlým krokům. Dály se přípravy k založení radikálního týdenníku »Neodvislosti«. Ve 20. čísle loučil se již Ant. Hajn »ne bez vnitřního pohnutu s redakcí »Čas. čes. stud.«, jehož byl nejpilnějším spolupracovníkem, vtiskna mu v mnohém směru svůj ráz. Nelze popříti, že pohnutí jeho bylo oprávněno. Současně oznamuje, že odevzdává vedení »Čas. čes. st.« J. Škábovi a přejímá redakci »Neodvislosti«.

Pokrokovému hnutí rostl však také ve studentstvu dosti vlivuplný, ač duševně bezvýznamný odpůrce: tak zv. neodvislé studentstvo. Rekrutovalo své stoupence zejména z členstva krajinských spolků, které bylo zaujato proti pokrokové mládeži, jelikož usilovala o bezžití těchto nazvíce parádních spolků. Hlásily se k němu všecky bezbarvé, antisociální, neujasněné, nacionálně šovinistické a antisemitské živly ve studentstvu, s pokrokářstvím nesouhlasící. Studentstvo neodvislé upíralo »Č. č. stud.« mluviti ve jménu veškerého studentstva. Ve schůzích ostře utkávalo se s jeho přívrženci. Následkem těchto příčin skončil »Čas. č. stud.« č. 21. roč. IV., pod starým titulem svou dráhu, přestav vycházeti. Sdělil ještě, že bude založen pode jménem »Nových Proudů« list, který bude podávati duševní práce celé mladé generace. Pokrokové hnutí opouštělo tím studentské střevíčky a vcházelo na forum veřejnosti.