Olomoucké povídky/Tuto sě píše opět jiná rozprávka pěkná.
Olomoucké povídky | ||
Tuto sě píše o jedné prázdné ženě rozprávka velmi pěkná a divná. | Tuto sě píše opět jiná rozprávka pěkná. | Tuto sě píše div, kterak sě pán buoh ukázal svatému Augustinovi. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tuto sě píše opět jiná rozprávka pěkná. |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Petrů, Eduard [ed.]: Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1957 |
Licence: | PD old 140 |
Jeden kněz dobrý na den božieho narozenie jdieše do jednoho kostela, aby mši slúžil. A když poče mši slúžiti, i uzřel nevýmluvný zástup, oděný bielym rúchem, ani přišli do toho kostela a počeli zpievati piesničku: »Dnes neporušená panna Maria pána boha nám porodila.«
A přistúpiv jeden z toho zástupu k tomu knězi, vece: »Prosíme tebe, aby nám ráčil dáti tělo božie.« A když pacholíka nemějieše žádného ani žákuov, ješto by mu pomohli té mšě slúžiti, tehdy ten zástup počel velmi slavně zpievati a jdúce k ofěře, počeli obětovati každý zlatý peniez mající na sobě obraz anjelský. A když jim podal těla božieho, otázal jednoho z nich: »Odkavad ste vy všickni tak jasným rúchem ozdobeni?« A on jemu odpověděl: »Všickni sme rytieři a křížem Kristovým sme znamenáni. Země svaté sme bránili a sme zbiti a dostali sme sě do očistce. A tento den sme očištěni, přijemše z tvých rukú tělo krále nebeského, a do královstvie nebeského sě béřeme.«