Olomoucké povídky/Tuto sě píše o jednom žáku dospělém v umění a vzácném, kterak sě byl poručil svatému Dominiku, chtě rád vstúpiti v ten řád svatého Dominika.
Olomoucké povídky | ||
Tuto sě píše o jednom člověku, jménem Urbanu, velmi bohatém, kterýžto slúžil nábožně mnohá léta panně Mariji a potom všecko sbožie rozdal pro pána boha. | Tuto sě píše o jednom žáku dospělém v umění a vzácném, kterak sě byl poručil svatému Dominiku, chtě rád vstúpiti v ten řád svatého Dominika. | Tuto sě (píše) o jednom bohatém člověku, kterýž slúžil rád panně Mariji a byl žív velmi nešlechetně a potom sě jest kál. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Tuto sě píše o jednom žáku dospělém v umění a vzácném, kterak sě byl poručil svatému Dominiku, chtě rád vstúpiti v ten řád svatého Dominika. |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Petrů, Eduard [ed.]: Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1957 |
Licence: | PD old 140 |
Čte sě o jednom žáku dospělém a urozeném, kterýžto sě bieše poručil svatému Dominiku, že by chtěl vstúpiti v řád a v zákon kazatelóv. A tak když v tom zákoně bieše některého času, upadl jest u velikú nemoc. A když až k poslední hodině smrti přicházieše, svatý Dominikus prosil za něho panny Marije, aby jemu spomoci ráčila. A inhed ku prosbě svatého Dominika blahoslavená panna Maria se dvěma svatýma pannoma ukázala sě tomu žáku nemocnému s velikú jasností i řekla tomu žáku: »Pros ote mne, co chceš, a nebudeš oslyšán.« A když nemějieše údóv zdravých ku prosbě, řekly sú tě dvě panně k žáku tomu: »Ó dobrý žáku, poruč tvú prosbu milosrdné panně Mariji, kterážto mluvila jest laskavě k tobě.« A on k tomu inhed svolil.
Tehda blahoslavená panna Maria dotkla sě hlavy jeho svú svatú rukú i noh jeho a inhed jest uzdraven a vstav, inhed ukázal to svatému Dominikovi. A když to svatý Do[mi]nikus uslyšal, že jest jeho panna Maria uslyšala, pánu bohu dieky vzdal a předuostojné panně Mariji.