Olomouc, královské hlavní město Moravy/Dodatek
| Olomouc, královské hlavní město Moravy Josef Kramář | ||
| III. Část dějepisná | Dodatek | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Proslov |
| Autor: | Josef Kramář |
| Zdroj: | Kramář, Josef. Olomouc, královské hlavní město Moravy. Olomouc: Nákladem národní knihtiskárny Kramáře a Procházky, 1881. S. 209—216. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
1. Draho a jiné nehody.
Jelikož kolem Olomouce dříví byla hojnost, stavěly se v dobách minulých, jako všude domy ze dřeva; protož také časté požáry.
Nedostatek zdravotních opatření a pochovávání mrtvol v městě zavinilo časté a záhubné nakažlivé nemoce, jež v dobách minulých hromadným pojmenováním moru čili morové rány zahrnovali.
Tak prý již r. 973. v Olomouci 3604 obyvatelé zemřeli, r. 1016 zahynulo jedině morem 420 osob. I roku 1095. zuřil mor. Roku 1095. udeřil blesk do knížecího hradu, zabil 6 osob a obrátil celé Předhradí v popel. Roku 1203. shořel hlavní chrám a několik domů na Předhradí. Roku 1225. bylo veliké draho. Roku 1263. též a tu platilo se za korec žita 122 denárů, (asi 10 zl. 68 kr.), za korec pšenice neb hrachu 150 denárů (asi 13 zl. 13 kr.); tudíž zemřelo mnoho lidí hladem. Následkem neúrody vypukl r. 1280. záhubný mor, jenž zachvátil většinu měšťanů. Naproti tomu bylo r. 1319. velmi lacino, korec žita stal dle našich nynějších peněz asi 23 kr. rak. č. Roku 1328. bylo veliké zemětřesení. Roku 1338. sežraly kobylky všecko osení a nastalo veliké draho. Roku 1342. byla veliká povodeň, Morava zatopila větší část předměstí. R. 1349. byl opět veliký mor. R. 1361. shořelo téměř celé židovské město. Roku 1370. velké draho a následkem toho roku 1371. veliký hlad., lidé požívali malé stromové letorůstky, kůru, kůži, kočky, potkány, trávu atd. Roku 1380. zahubil mor množství obyvatelů. Roku 1393. shořelo téměř celé město; s velikou obtíží uchránily se desky zemské. Skrze mnoho sněhu spůsobila Morava r. 1405. mnoho škod; následujícího roku stala míra žita dvě a půl kopy grošů. Dne 5. června 1443. bylo prudké zemětřesení, několik domů se sesulo. R. 1450. shořel klášter sv. Kateřiny a celé Dolní náměstí. R. 1453. lehl chrám sv. Mořice a velká čásť města popelem, několik neděl později celé Předhradí. Velký mor zuřil r. 1482. R. 1492. opět veliký požár. R. 1500. vystoupila Morava a spůsobila velikých škod. Mor zuřil opět r. 1507. a 1508. Zemětřesením r. 1511. sesulo se několik domů. Roku 1521., 1529. a 1541. zuřil mor. R. 1531. bylo veliké draho. R. 1542. a 1545. objevilo se mnoho kobylek. R. 1544. shořela veliká část města až ku bráně Bernhardinské i s kostelem sv. Mořice. Téhož roku trvaly mrazy až do svátků Svatodušních, následkem čehož nastalo draho: míra žita stála šest grošů (to jest více než 2 zl.), oves a ječmen 3 groše, máz venkovského vína 16 denárů, Uherského 18—20 denárů. Velký vítr poškodil r. 1548. baňku na věži radnické. Roku 1550. bylo opět veliké draho, míra pšenice aneb žita stala 20, jáhly 36, pohanka 24 grošů. R. 1550. poškodil vítr mnoho domů. R. 1551. bylo velice draho, míra žita stala 30—40, ječmene 24, ovsa 13 grošů, jahel 2 zl., hrachu 2 tolary, cibule 16 grošů; když přišlo nové žito, platilo se po 2 zl., ječmen po 30 groších a oves po 24 groších.[1] Roku 1553. zemřel zde jeden měšťan 153 roků starý. Velký mor zuřil r. 1559. R. 1565. vyšel oheň v Bachraté (nynější kramářské) ulici a ztrávil 24 domů. R. 1567. byly vejce velmi drahé, jedno stalo 1 denár, také 3 haléře. Před velikonocí r. 1509. stala měřice žita 3 později 4 groše. Dne 12. června r. 1575. vylítla prachárna v předměstí blíže jihozápadní zdi do povětří, čímž mnoho domů poškozeno a 28 lidí zabito. R. 1576. postavena v předměstí na straně polední papírna. R. 1580. stala měřice čili míra žita 28 grošů, pšenice 1 zl.; v červenci ale prodávalo se žito za 12—18 grošů, pšenice za 16 grošů. Sud vína stal roku 1581 10 zl. K vůli moru opustili študenti a mniši r. 1584. město, které 12 dní zavřeno zůstalo; 862 lidí zemřelo.
Nové jatky postavily se r. 1586., taktéž divadlo (?), které prvé na Předhradí stálo. R. 1589. stal sáh tvrdého dříví 13 grošů. R. 1595. spůsobila velká voda mnoho škod. Hrozný mor zuřil r. 1599. jenž začal hned v květnu a v měsících září a říjnu týhodně na 300 osob, celkem na 6000 osob zachvátil. Korec žita stal r. 1600. 10 tolarů. R. 1623. byl opět veliký mor, tak též r. 1634. Roku 1635. pozorováno veliké zatřesení země za tiché povětrnosti, načež strašlivé hromobití nastalo. Dne 30. srpna 1637. vyšel oheň v Dolní ulici a rozšířil se až ku bráně Litovelské; 70 domů lehlo popelem. Za dob Švedské okupace zuřily časté nemoce a byla drahota. R. 1653. pohltil mor na 300 osob. R. 1658. stala měřice pšenice 20 kr., ovsa 8 kr. Požár ztrávil r. 1662. na Horním náměstí 18 domů. V noci dne 23. dubna 1675. o jedenácti hodinách udeřil blesk do krásné nové věže v koleji jesuitské, ztrávil ji a 14 domů; kolej však zůstala neporušena. R. 1678. stala měřice pšenice 36, žita 30, ječmene 24, ovsa 18 a hráchu 36 krejcarů. Požár z r. 1709. již v předu uveden. Roku 1714. a 1715. veliký zuřil mor a zachvátil více než 3000 obyvatelů. R. 1725. stala měřice žita 30, pšenice 45, ječmene 24, hráchu 36 krejcarů; letní sucho ale zdražilo žito na 4 zl. 15 kr. Velké hromobití dne 30. července 1731. večer srazilo spičku na věži kostela Matky Boží a krupobití rozbilo téměř všechna okna v městě. Roku 1739. stalo žito 1 zl., r. 1742. 2 zl., r. 1746. 3 zl. 15 kr. a r. 1748. 1 zl. 12 kr. Roku 1767. překousali červi obilí až na kořen. R. 1770. započato číslováním domů. R. 1772. byla skrze neúrodu veliká nouze o chléb. V březnu r. 1800. shořel kostel sv. Kateřiny. R. 1803. udeřil blesk do věží hlavního chrámu sv. Václava a zničil všechny tři věže i zvony se rozlily. Téhož roku platilo se za máz vína 28 kr., za máz piva 6 kr., za libru másla 11 grošů, za měřici zemčat 15 gr. a za žito 5 zl. 15 kr. V roce následujícím stala libra masa hovězího 9 kr., vepřového 14, telecího 9 kr., pár kapounů 2 zl. R. 1805. stala měřice pšenice na 17, žito 15—16 zlatých; téhož. roku zuřila také hlavnice, což byl následek velikého toho času draha a nouze.
2. Posloupnosť knížat Olomuckých a Markrabat
Moravských.
| 1. | Břetislav I. kníže Moravské od roku | 1029—1038. | ||
| 2. | Vratislav syn téhož kníže Olomucké | 1053—1055. | ||
| a | 1059—1061. | |||
| 3. | Oto I. syn téhož kníže Olomucké | 1061—1086. | ||
| 4. | Svatopluk a Oto II. knížata Olomucká | 1086—1107. | ||
| Oto II. sám | 1107—1110. | |||
| 5. | Oto II. a Václav syn Svatoplukův | 1111—1125. | ||
| 6. | Václav sám | 1125—1130. | ||
| 7. | Břetislav syn Václava sám | 1130—1140. | ||
| Břetislav s Otou III., synem Oty II. | 1140—1148. | |||
| 8. | Oto III. sám | 1148—1160. | ||
| 9. | Bedřich syn Vladislava krále | 1161—1173. | ||
| 10. | Oldřich syn Soběslava I. | 1173—1177. | ||
| 11. | Václav bratr předešlého | 1177—1179. | ||
| 12. | Konrad Oto co markrabě Moravské | 1179—1189. | ||
| 13. | Břetislav II. kníže Olomucké | 1190—1197. | ||
| 14. | Vladislav příjmím Jindřich I. co | |||
| markrabě Moravské | 1197—1222. | |||
| 15. | Král Přemysl spravoval Moravu sám | 1222—1224.
| ||
| 16. | Vladislav Jindřich II. markrabě | 1224—1227, | ||
| bydlel v Praze. | ||||
| 17. | Král Václav sám | 1227—1230. | ||
| 18. | Přemysl Otakar I. markrabě | 1230—1239. | ||
| 19. | Přemysl Otakar II. markrabě | 1240—1253. | ||
| 20. | Karel, syn krále Jana, nápotomní | |||
| císař Karel IV. co markrabě, | ||||
| bydlíval na Tepenci | 1333—1346. | |||
| 21. | Jan bratr předešlého bydlíval na | |||
| Špilberku | 1349—1375. | |||
| 22. | Jodok syn předešlého a Prokop |
) ) |
1375—1411, | |
| poslední markrabata. | ||||
| Konečně dočasně | ||||
| 23. | Albrecht Rakouský | 1423—1437. | ||
| 24. | Matyáš Uherský | 1469—1490. | ||
| 25. | Matyáš nápotomní císař a král Český | 1608—1621. | ||
(Olomuckých).
| Po zavedení křesťanství na Moravě byli sv. Kyrill a Methud prvními biskupy na Moravě a sídlili na staroslav. Velehradě. Methud byl zároveň arcibiskupem, jemuž podřízen byl Viching, biskup Nitranský, zároveň jeho nástupce se suffraganem Gozardou; pak Jan se suffragany Benediktem a Danielem; pak | r. | 868—885. | |
| 894—926. | |||
| Silvestr, jenž sídlil v Olomouci kolem r. | 960. | ||
| Po založení biskupství Pražského podřízena Morava k témuž biskupství až do založení biskupství v Olomouci, kdež pak nepřetržitá řada biskupův nastupuje: | |||
| 1. | Jan I., mnich řádu sv. Benedikta od r. | 1063—1085. | |
| po jehož smrti tři leta spojena byla diocése Olomucká s biskupstvím Pražským. | |||
| 2. | Vecel, býv. kaplan krále Vratislava | 1088—1091. | |
| 3. | Ondřej, jenž jak někteří míní sídlo biskupské, jež prý dotud v Polešovicích bylo, do Olomouce přenesl | 1092—1096. | |
| 4. | Jindřich I. | 1096—1098. | |
| 5. | Petr I. | 1099—1104. | |
| 6. | Jan II., příjmím Břichatý | 1104—1126. | |
| 7. | Jindřich II. Zdik, syn Českého kronikáře Kosmasa — dle některých z plemene Přemyslů | 1126—1150. | |
| 8. | Jan III., prvé Premonstrát | 1151—1157. | |
| 9. | Jan IV. příjmím Holý | 1157—1172. | |
| 10. | Dětleb, syn knížete Olomuckého Otíka II. | 1172—1181. | |
| 11. | Peregrin prvé Premonstrát | 1182—1184. | |
| 12. | Kajím, Premonstrát z Přemyslovců pošlý | 1184—1194. | |
| 13. | Engelbert, z Brabantu rodem | 1194—1199. | |
| 14. | Jan V. příjmím Bavor | 1199—1201. | |
| 15. | Robert, Angličan | 1201—1240. | |
| 16. | Kunrat I. | 1241—1245. | |
| 17. | Bruna, hrabě ze Šaumburku | 1245—1281. | |
| 18. | Dětřich | 1281—1302. | |
| 19. | Jan VI. příjmím Holý | 1302—1311. | |
| 20. | Petr II. příjmím Bradavice | 1311—1316. | |
| 21. | Kunrat II. | 1316—1326. | |
| 22. | Jindřich III. z rodiny Berkův z Dubé | 1326—1333. | |
| 23. | Jan VII. příjmím Volek | 1333—1351. | |
| 24. | Jan VIII. příjmím Očko | 1351—1364. | |
| 25. | Jan IX. prvé biskup Litomyšlský | 1364—1380. | |
| 26. | Petr III. příjmím Jelito | 1380—1387. | |
| 27. | Mikuláš z Kostnice | 1388—1397. | |
| 28. | Jan X. příjmím Mráz | 1398—1403. | |
| 29. | Ladislav vůbec Lacek z Kravař | 1403—1408. | |
| 30. | Kunrat III. rodem Westfál | 1408—1412. | |
| 31. | Václav z Buřenic příjmím Králík | 1412—1416. | |
| 32. | Jan XI. příjmím Železný, kardinál | 1416—1430. | |
| 33. | Kunrat IV. čili Kunce ze Zvole | 1430—1434. | |
| 34. | Pavel z Miličína | 1435—1450. | |
| 35. | Jan XII. příjmím Ház z Brna | 1450—1454. | |
| 36. | Bohuslav čili Bohuš ze Zvole | 1454—1457. | |
| 37. | Protasius z Boskovic | 1457—1482. | |
| Mezi rokem 1482—1497. byly zmatky na biskupství | |||
| a žádný řádně zvolen. | |||
| 38. | Stanislav I. Turzo | 1497—1540. | |
| 39. | Bernard Zoubek ze Zdětína | 1540—1541. | |
| 40. | Jan XIII. Skála z Doubravky | 1541—1553. | |
| 41. | Marek příjmím Kuen | 1553—1565. | |
| 42. | Vilém Prusinovský z Vickova | 1565—1572. | |
| 43. | Jan XIV. Grodecký z Brodu, Polák | 1572—1574. | |
| 44. | Tomáš Bílek z Helfenburku | 1574—1575. | |
| 45. | Jan XV. příjmím Mezoun | 1576—1578. | |
| 46. | Stanislav II. Pavlovský | 1579—1598. | |
| 47. | František z Dietrichsteina, kardinál | 1599—1636. | |
| 48. | Jan XVI. Plateis z Platenšteina, Pražan | 1636—1637. | |
| 49. | Leopold I. Vilém, arcikníže Rakouský | 1637—1662. | |
| 50. | Karel I. Josef, arcikníže Rakouský | 1663—1664. | |
| 51. | Karel II., hrabě z Liechtenšteina | 1664—1695. | |
| 52. | Karel III., vojvoda Lotarinský | 1695—1710. | |
| 53. | Volfgang Hanibal, hrabě Šrattenbach | 1711—1738. | |
| 54. | Jakub Arnošt, hrabě z Liechtenšteina | 1738—1745. | |
| 55. | Ferdinand Julius, hrabě Troyer | 1746—1758. | |
| 56. | Leopold II. Bedřich, hrabě Egkh | 1758—1760. | |
| 57. | Maxmilian, hrabě Hamilton | 1761—1776. | |
| Když biskupství Olomucké povýšeno na arcibiskupství, | |||
| následovali: | |||
| 58. | Antonín Theodor hrabě Kolloredo, kardinál | 1777—1811. | |
| 59. | Maria Tadyáš, hrabě z Trautmannsdorfu | 1811—1819. | |
| 60. | Rudolf Jan, arcikníže Rakouský, kardinál | 1819—1831. | |
| 61. | Ferdinand Maria, hrabě Chotek | 1831—1836. | |
| 62. | Maximilián Josef, svobodný pán ze Sommerau Beeckh | 1836—1853. | |
| 63. | Bedřich, landkrabě z Fürstenberka, kardinál | 1853.– | |
.jpg)
- ↑ Jaké to tehdy byly groše, není udáno.