Okno/Starý portrét tiché galerie
< Okno
| Okno Viktor Dyk | ||
| Paprsek slunce | Starý portrét tiché galerie | Hovoří duše |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Starý portrét tiché galerie |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Zdroj: | ceska-poezie.cz Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
Strach měla před bouří, blesků se lekala,
rachotem hromu vyděšena všecka.
A oči mhouřila a uši zacpala
pohybem nervosním plachého děcka.
Strach měla před nocí, když přišlo klekání,
v temnotách zločin tušila a vraždy.
Ji děsil netopýr, sýčkovo volání.
A o strašidlech mluvil šelest každý.
Strach měla ze slova. Znala, že neřekne,
co říci toužila, že slovem zmatek vzrůstá.
Jak hladký had se slovo vysmekne
a toho lekneš se, co propustila ústa.
Strach měla z úsměvu, že brzo pomine,
strach měla z budoucna, strach měla z minula.
Strach měla ze všeho, jedině z lásky ne.
Strach z lásky neměla a láskou zhynula.