Ohnice/Touha
< Ohnice
| Ohnice Jiří Orten | ||
| Co jsem odpověděl kanárkovi | Touha | Když z nářku temného |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Touha |
| Autor: | Jiří Orten |
| Zdroj: | ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 139–140. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Kruhy, kruhy zamotané,
ale jeden náhle vstane.
Šíří se a pak se úží,
podobá se mrtvé růži,
otrhané, bez plátků,
v sešlém, zimním kabátku.
Ale kdo? Ach, ten, kdo klepe
na růžové oko, slepé,
ale přece vidoucí.
Ty se bojíš zatlouci?
Pomalu se pootevře,
pomalu tě v sobě sevře
a ty budeš kolébán
jako roztančeny džbán,
z něhož voda často šplíchne
do studny, jež neutichne
a dál v hloubi šumí s ní
jako slova na písni.
Kruhy, kruhy zamotané,
ale jeden náhle vstane,
než se musí proměnit
v ouško, jímž se souká nit.
5. IV. 1940.