Ohnice/Krásná

Ohnice Jiří Orten
Dětská	Krásná	Nenapsaná

Údaje o textu
Titulek:	Krásná
Autor:	Jiří Orten
Zdroj:	ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 155–156. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Samota otálí. Ospale tichem klinká.
Několik knížek čeká na můj dech.
Jednu z nich budu číst dnes večer za tatínka.
Je měkká, měkká je i v černých propastech.

Veliké uši tmy jsou plny melodie,
odkudsi přilétla a nechce se jí zpět,
pohladí zákoutí a v parcích smutně žije,
už brzo musí se navždycky odmlčet.

Ach, končí taneček, je pozdě na čtverylku,
a krásná domů jde, jde skoro bez rytmu,
lampy jsou zhašeny a za malinkou chvilku
zkrušena nalezne v svém srdci také tmu.

Kéž ke mně zabloudí! Doveď ji ku příteli,
ospalá náhodo, doveď ji ke dveřím,
za nimiž křídlo je v prázdnotě velké cely,
křídlo a klávesy, do kterých udeřím.

Ó, hudbo shledání, volám tě před polibkem,
polibkem posledním a studeným jak čas,
jenž stále měří jen a propadá se v sypkém,
pískovém obrazu, dán větru na pospas.

Ta krásná zbloudila. Ospale tichem klinká.
Slyším ji z daleka, od starých knížek svých,
z nich jednu budu číst dnes večer za tatínka.
Ta krásná, tatínku, tancuje po rakvích!

Když oči zavřel jsi a ona vzala si tě,
myslil jsi na matku a zpět ses vrátit chtěl.
Zradil jsi v myšlenkách! A potom, jako dítě
nesmírně oklamán, ses navždy odmlčel.

10. III. 1940.