O statcích a pracích nehmotných/8
| O statcích a pracích nehmotných František Ladislav Rieger | ||
| 7 | 8 | 9 |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | § 8 |
| Autor: | František Ladislav Rieger |
| Krátký popis: | O statcích a pracích nehmotných a jich významu i postavení v národním hospodářství |
| Zdroj: | RIEGER, Fr. Ladislav. O statcích a pracích nehmotných… Online na Internet Archive |
| Vydáno: | Praha, Fr. Řivnáč 1850 |
| Licence: |  PD old 70 |
Z toho vysvítá, že se Smith v této věci zmýlil a to více, než takovému muži, jako byl on, dovoleno jest se mýliti. [1] Jeho slovo zavedlo jiné ekonomisty tak, že omyl jeho ještě mnohem rozšířili a o všech, kteříž nehmotnými pracemi se zanášejí, mluvili, jako by byli praví zahaleči a jakoby nebylo jinde zásluhy, než při hotovení hmotných výrobků. Zvláště slovutný Malthus v tom smyslu daleko zašel, a sám důmyslný Sismondi pokládá práce duševní za nevýrobné [2], poněvadž, prý plody jich nemohou býti uspořeny nebo nahromaděny v kapitál a tak zachovány k budoucímu požívání: jako by nebyly všecky naše bibliotheky nahromaděné kapitály těchto plodů, duševních prací zachované potomstvu; a zajisté i on nemyslil, že by cena těchto knih, že by zásluha jeho vlastních výborných spisů, náležela papírnlkovi, tiskaři a knihám, a nebo že by snad cennost vytečného obrazu, kterýž se za tisíce prodává, byla utvořena od dělníka, kterýž plátno k němu setkal, štětec svázal, anebo barvy utřel.
A nemuseli bychom, za blázna pokládati toho otce, kterýž celý kapitál svůj, to jest všecky své statky uspořené, vydá jak říkáme na vychování svého syna, to jest aby mu za to vyměnil a opatřil možnost nahromaditi vědomosti, kteréž mu mají více vynésti než kapitál vynaložený — kdyby nahromadění plodil duševních prací byla pouhá nemožnost?
- ↑ To jest trefné vyjádření Rossiho: „Il s'est trompé, disons-le, su-delá de ce qu'il était permis á Adam Smith de se tromper.“
- ↑ S'ils (les travaux) ne produisent aucune jouissance, ils sont inutils; si leurs fruits sont de nature a ne pouvoir jamais étre réservés pour une consommation future, ils sont inproductifs; tandis que les seuls travaux productifs, ou qui créent la richesse, sont ceux qui laissent aprés eux un gage au moins égal en valeur á la peine, qu'ils ont couté. - Simondc de Sismondi: Nouveaux principes ďéconomie politique. Tom. 1. p. 64. La chose, qui ne peut point s'accumuler, qui ne peut point se garder pour une consommation future — n'est point une richesse … tamtéž str. 62.