O homéopatickém léčení a jak se při něm zachovati

Údaje o textu
Titulek:	O homéopatickém léčení a jak se při něm zachovati
Autor:	Josef Šott, homéopatický lékař v České Lípě
Zdroj:	ŠOTT, Josef. O homéopatickém léčení a jak se při něm zachovati. Česká Lípa : tiskem Filipa Jeřábka, 1858. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Homeopatie

§. 1.

Homéopatie záleží přede vším v tom, že stejné stejným léčí, t. j. že nemoc léčí týmž prostředkem, kterýmž táž nemoc ve zdravém těle dá se uměle spůsobiti.

Zmrzlý tře se sněhem a obživne (studené studeným). — Spálenina nejrychleji zahojí se horkem, aneb přiložíš-li na ni co dělá horko, jako vřelý líh (spiritus) s mýdlem atd.

Opium ospává, opium vyhojí ospalého. — Káva zdravého člověka rozčiluje, nemocnému odejímá rozčilení.

§. 2.

Když Hahnemann, původce léčení homéopatického, na tuto přirozenou cestu přišel, skoumal i jiné léky na zdravém těle a dával pozor, co se po takovém léku na těle ukáže, a pak léčil nemocného, na kterém tuž věc pozoroval, jako na zdravém, kterého zkoušel, týmž prostředkem, kterýmž dříve zdravého přived do nemoci.

Zaženu-li znamení, kterým se nemoc ukazuje, toť i nemoc samu zaženu, jakž každý snadno porozumí. Dají se tedy všecky nemoci homéopaticky vyhojiti aneb ukrotiti, protože se homéopatie věčnými a nezměnitelnými pravidly spravuje, a může tedy skoro vždycky s jistotou říci, zdali se člověk uzdraví, čili nic.

Dokonalý lékař homéopatický může tedy napřed povědíti, jak musí účinkovati lík, který nemocnému dá; může také nemocného napřed ujistiti, jak se po užívání míti bude, nespustí-li se předepsaných pravidel.

§. 3.

Užívají se jen malinké částečky, kuličky, prášky neb kapky, které jsou bez chuti a bez vůně a tudíž se snadno mohou užívati.

§. 4.

Nevyhnutelně třeba jest, aby nemocný pravidelně žil a svědomitě zachoval se podle této rady:

a) Naprosto zapovídají se:

1. Káva, cikorie, čáj (thé) jakýkoli, kořalka a všeliké věci palčivé a lihové.

2. Všecko, co je kyselé.

3. Koření jakékoli, rostliny a kořínky kořeňovité.

4. Tlusté vepřové maso, tlustá kýta uzená, sádelnaté jitrnice škodí zvláště tem, kdož mají vyrážku, vředy nebo bolení v žaludku a v životě.

Koho bolí v žaludku neb v životě, nejez teplého, čerstvého chleba; i tvrdého a plesnivého nepožívej.

§. 5.

b) Dovolují se:

5. Hubené maso hovězí a skopové, drůbež jakákoli vařená neb pečená, kýta, která není tlustá.

Ryby, uvaří-li se v slané vodě a vezme-li se k nim nové máslo aneb zvolna-li se upekou.

6. Vaření a luštiny: brambory, řepa, mrkev, kedluba, boby, špenát, kapusta, hrách, čočka, rýž, kroupy, krupky, krupice atd.

Kdo má náklonost k nadýmání a hryzení v životě, nejez ničehož, co nadýmá.

Jáhly žaludek těžko tráví a bývá po nich říhání kyselým.

7. Dovolují se jídla mléčná i moučná, vaječná i z ovoce, nejsou-li těžká a s kořením.

§. 6.

8. Místo kávy schvaluje se a jest nejzdravější teplé mléko zrovna od dojení.

Kdo by takového mléka nesnesl, snadno se mu homéopatickým prostředkem pomůže. Nejvíce se schvaluje dětem, aby zdrávy byli a nestonali.

Abys pořád jedno nejedl, můžeš místo kávy okusiti také kakao, zdravé čokolády, praženého žita (jarního), ječmene neb cukrovky.

9. Čerstvé máslo, sladké podmáslí a sladké husté mléko.

10. Zralé sladké ovoce se žemličkou nebo s chlebem.

11. K pití hodí se čerstvá pramenitá voda, třebas s cukrem, malinovou šťávou, mandlovým mlékem, aneb mléko s vodou.

12. V nemocech zimničných nejez jen polévku z mléka, vodou rozřiděnou, maso ne tuze tlusté, nebo úkrop.

13. Nebyloby uzdravení, kdyby se nemocný podle uvedených pravidel před hojením i po něm nezachoval a mírností v jídle a pití nešetřil. Zdržuj se každý milerád všeho, co tělu a zdraví jeho škodí.

14. Každé pochybení oznam lékaři, aby ti podle toho mohl poraditi.

15. Tabák, co narkotická bylina, škodí zdraví, a mají se ho varovati zvláště ti, kteří trpí na krk a na prsa; kouření také velmi škodí těm, kdo bolavé oči mají.

Kouření tabáku vysouší, kazí slinu a ruší trávení neb zažívání.

16. Přísně zapovídají se též všeliké masti a flastry, zvláště mast a vodička olověná.

17. Vyrážky na kůži, vředy, lišeje, svraby a podobné neduhy na těle nemají se mazati a kvapem zaháněti, aneb počišťováním života z těla vyháněti, protože takový spůsob jest velmi nebezpečný a časem dlouhé, těžké nemoci přivodí. Takovýmto hojením obyčejně vrazí se zevnitřní vyražení do vnitř, usadí se i na nejútlejší částky těla, nezřídka i oslepení, ohlušení, neduhy v prsou a v plícech, ba i bolestnou smrt za sebou vodívá.

18. Při hojení homéopatickém přísně zapovídají se pilulky, kterými se zacpání propravuje, pití alejusove a jiné prostředky, které silně a prudce život prorážejí, protože více škodí, než prospívají, seslabujíce žaludek a střevo (kyšku), kterých ku trávení nevyhnutelně třeba; někdy takové prostředky i raka rodí.

19. Kdo trpí na zacpání a na tvrdou stolici, ať pije hodné mnohé čerstvé, studené vody, zvláště před spaním, krom toho. ať hodné chodí na čerstvé povětří a tam se pohybuje. Tvrdá stolice dobrá bývá, protože ve střevě ničeho nenechá; měkká stolice často jen střevo proplakuje dosti nedbale, nechávajíc tam, kde se střeva zahýbají, dosti mnoho zbytků.

20. K čištění zubů ber buďto uhel dřevený (z lipového dříví) nebo mléčný cukr, protože větším dílem prášky a tinktury na zuby příliš ostré bývají a zuby kazí.

Nemoudré jest, bolavé neb vyžrané zuby hned trhati, protože z husta bolest do jiných zubů se vráží, a dáš-li je všecky vytrhnouti, zůstane ti třeba v dásněch bolest mnohem krutější.

21. Homéopatickým lékem, dobře-li se vyvolí, přestane bolení a můžeš i vyžrané zuby bez bolesti v ústech nechati.

Jen tenkrát, když zub snětivý a je celý vyžraný, můžeš si jej dáti vytrhnouti.

Kreozotu na zuby nedávej, proto že je kazí a trávení škodí.

I nejsilnější bolení zubů přestane, přivoníš-li ke kuličkám kreozotovým. A krom toho dovede homéopatie pouhým přivoněním k některým věcem bolení zubů zastaviti.

22. Má-li se hojení homéopatické podařiti, jest též třeba silné důvěry a vytrvalosti. Jsouť mnohé nemoci zastaralé a nedají se krátkým časem vyléčiti. Kdo nemá trpělivosti a nechá tak, jestliže nemoc hned nelepší se, nezakusí dobrodiní tohoto léčení.

Mohl bych zde najmenovati sílu nemocných, kterých jsem, ač dlouhá léta byli stonali, po homéopaticku vyléčil; buďtež tu příkladem jmenováni jenom někteří:

a) A. Wehlová, selka z Neustadtlu, stará 30 let, zvracela po dvě léta co do úst vzala a to s velkou bolestí; bylo jí hůř a hůř, ač aléopatických léků užívala a s několika lékaři se radila, tak že jí již odevzdali do vůle boží, nemajíce rady ani pomoci.

Ženu takto sklíčenou jal sem se já po homéopaticku léčiti, a po krátkém čase zvracení ulevilo, bolesti přestaly a ubohá nemocná mohla zase jísti.

Žena jest nyní docela zdráva; nemoc se od několika let více nevrátila.

b) Matilda Kreibichova ze Steinšenova, stará 13 lét, do 11. roku kromě osypek žádné nemoci neměla. Probudivši se jednoho dne, cítila silné píchání okolo háku (kostrče), které se jí odtud po páteři až do týla dostalo. Když ji lékařové hojili, dalo se jí pícháni do údů dolejších, tak že ubohá nemocná bez silných bolestí ani státi ani choditi nemohla a téměř schromla. Později vrazil se jí neduh tento do rukou, do prsou a do jazyka, tak že nemocná nemohla ničeho se dotknouti, sebou hnouti, ani mluviti. Byla tedy na celé tělo ochrnulá. Kdyby se jí byl dost málo dotkl, cítila bolestné píchání po celém těle, jako by byla elektrizována.

V takovém trápení byla nešťastná dívka dvě léta, a lékařové vyjádřili se, že jí vyhojiti nemohou.

Otec poprosil mne, abych ji homéopaticky léčil. Za několik neděl polehčilo se jí tak, že zase mluviti a sama seděti mohla. Potom, nemohouc choditi, šoupala a šourala se; a již nyní chodí, může nositi co chce, a je zdráva.

Dívku nemocnou sem ani neviděl; léčil sem ji jenom podle toho, co mi otec o ní povídal. A že rodičové jiných dětí nemají, snadno si pomyslíš, jakou radost z toho měli.

Jen důvěrou a vytrvalostí dojdeme cíle!

c) Marie Stollova z Lichtenberka, stará 16 let, cítila v těle zimu, rozbolely jí zuby, naříkala na ruce a na nohy a usnula tak tvrdě, že spala dva dny a nemohl jí nikdo vzbuditi. Krátil se jí dech, v životě cítila takové trhání, jakoby v něm bylo něco živého, jakoby se v něm koule nějaká vzhůru a dolů koulela; za každým dechnutím šlo řvaní a dávení. Druhého dne ráno otupělo jí celé tělo, nohy se jí roztáhly, jakoby se chtěla rozpoltiti; ústa měla dokořán, vyplazovala jazyk pokud stačil, smála se, až jí křeč popadal; obličej byl zkroucený, krčenýma rukama na zad lomila, kolenama k čelu krčila a celá se třásla. A ta křečovina trvala obyčejně od 7 hodin až do 8 večer, opakujíc se každého dne.

Lékař jí poléval studenou vodou; ale běda! jako vzteklice skákala na stěnu, sápala se a plila. Měla také všelijaká vidění. V noci byla pokojná a tvrdě spala; ale každého dne vracel se vztek.

Matka svěřila mi dceru k homéopatickému léčení, a jak sem se potěšil, vida po delším čase, že se nešťastná dívka z přetěžké nemoci pozdravila. Od té doby se nemoc více nevrátila.

d) Syn revírníka Šajbského, pana E. Patzelta, stár 9 let, odnavěl, maje lámání ve všech oudech, a neduh ten vrazil se chlapci, jak lékaři povídali, k srdci na měšec. Ležel již tři měsíce a docházelo k němu několik lékařů, nemajíce čáky, že by se mu mohlo pomoci.

Prosili mne rodičové, abych léčil chlapce po homéopaticku, kdyby mu snad přece bylo pomoci.

Když sem k němu přišel, seděl v posteli, nemoha po delší čas ani ležeti; hekal, lapaje povětří. Tváře měl opuchlé, zmodralé, a studený pot na nich vyvstával; dech byl krátký, okolo srdce bolení, srdce se mu třáslo, ruce a nohy studené a naběhlé.

Zarazil sem se, vida chlapce tak sklíčeného, a nemohl sem nic jistého předpovídati; ale přece sem vzal chlapec do léčeni — a za čtyry neděle byl s pomocí boží chlapec zase zdráv.

e) Paní Schröttrová, kupcová z Volfartic, stonala 15 let na žaludkové křeče. Užívala co jí kdo radil, ale nadarmo, až se i mně nemocí svou svěřila, a po několik let má již s křeči pokoj. Takových křečových nemocí vyhojil sem bez počtu.

Položil sem zde jen několik příkladů, abych dokázal, co umí vytrvalost a důvěra při léčení homéopatickém, a neučinil sem toho snad pro marnou chloubu, nýbrž proto, abych k obecnému dobrému přispěl.

*

23. Jsou-li děti bolavé, nezasejpej moučkou, raděj dítě chovej v čistotě a vymývej kde bolí studenou čerstvou vodou. Homéopatický prostředek zahojí i nejhorší bolavost v krátkém čase.

Houby také nenatírej borákem, protože neduh z vnitřku pochodí.

Dětem nepokojným nevař máku, proto že jim velmi škodí; dostávají po něm křeče a někdy i po celý svůj život otupnou.

24. Suchým a slabým dětem nedávej silných pokrmů, proto že jich žaloudeček nesnese a nestráví. Mléko, zprvu s vodou, nejlépe se dětem hodí.

Velmi posilňuje a oživuje slabé děti umývání čerstvou studenou vodou po zádečkách dolů.

Polož tedy dítě na bříšek, namoč houbu v studené vodě, vytlač ji trochu, potírej jí několikrát záda s hůry dolů, ale musíš houbu mezi tím několikrát z novu namočit a vyždímat. Že tak k dobrému bude, sám se přesvědčíš.

25. Děti, které mají krtice neb anglickou nemoc, krm nejvíce mlékem, masem, jídly vaječnými, jestli jich věk dítěte snese.

Dětí nezabaluj kolikerou peřinou, polož jich raději na přikryvku neb madraci; jdeť teplo dítěte z telička, a je-li na něm mnoho peřin, bude dítěti horko a ochabne.

26. Léky homéopatické snadno takovým nemocem pomohou. Pomáhal sem slabým dětem, které dlouho na nohou státi a choditi nemohly, a v krátkém čase sesílily se homéopatickým prostředkem a dobrým hleděním.

27. To také dobré není a dětem mnoho škodí, když jim oudy silně zavazuješ; ruce a nohy mají a chtějí býti svobodny, aby se mohly hýbati.

28. Prádlo neoblékej hned, jak je z prádelníka vyndáš; dosoušej je dříve u kamen neb na slunci. Zvláště nemocní tak čiňtež, anebo prádlo dříve v posteli zdravého zahřívejte. Mnozí, opatrnosti této nešetříce, umřeli, zvláště šestinedělky.

29. Čerstvého povětří a světla slunečního jest velmi zapotřebí, má-li churavý zas se posilniti.

Škodí tedy silné horko v světnici, dlouhé spaní, dlouhé bdění a nocování, stálé sezení, vlhký byt, puch v obydlí, přílišné lámání hlavy a namahání duševné.

Kdo nemůže býti na čerstvém povětří a pohybovati se, otvírej okna, aby dusivé povětří ze světnice vyšlo.

30. Vlhkost škodívá nejvíce lidem slabých nervů, pročež se jim nejlépe hodí přebývati v suchém teple vzdechovém, na slunci a v písčitých krajinách.

Ve vlhkém obydlí dávej pod postel a do koutů suchou sůl, aby vlhkost do sebe vtáhla, ale musíš jí pak na kamnech častěji vysoušeti.

31. Která trpí na silnou čmýru (ženskou nemoc měsičnou) nebo na krvotok, tuze nehýbej se, spí na zádeh na loži rovném a tvrdém a nepožívej horkých pokrmů a nápojů.

Homéopatický lék úplně zpomůže; prostředky domácí, jako: kyseliny a skořicové vodičky zhusta více škodívají, nežli prospívají.

32. Šestinedělky si uškozují, pijí-li tuze často rmen. Jsou-li docela zdrávy, roznemohou se po něm; děti při prsu dostávají zhusta po rmenu křeče a trhání.

33. Tělu svému škodí, kdo pořád bere pro škrkavky, protože tím tělo slábne. Kdybys seménkem neb jedy třebas kus škrkavky na loket dlouhý, nebo celou širokou škrkavku z těla vyhnal, nepřestane se v těle ploditi, a dříve, než se naděješ, ucítíš jí zas a nervy ti krom toho všeho seslábnou.

Po homéopaticku se červy a škrkavky dokonce z těla vyhubí, nemocný nepocítí žádných těžkostí a uzdraví se beze všeho vyhánění a prorážení života.

34. Velikou záhubou zdraví bývá pouštění žílou, stavění baněk a sázení pijavek, protože se zhusta děje bez potřeby, seslabuje a zdraví ruší; ba nezřídka pochází odtud vodnatelnost, sbírání plící, zimnice nervová. Dá se tu pomáhati jinou cestou, jiným prostředkem.

35. Arci že se snadno stane, že tělo zase hojnost krve nabude, ale bude-li tak dobrá, jako byla ta, kterou sis žílou vypustil aneb jinak odňal? Krve člověk nikdy nemá nazbyt, leda že je někdy nepokojná a rozevlaná. Homéopatie ví, jak najisto krvi pomoci, aby se usadila a upokojila.

36. Pouští-li se žílou, kdo ubytí neb křeče má, spíše smrti nežli uzdravení dočkáš se. Komu dráh život a zdraví, poraď se s homéopatickým lékařem, nežli by si nejlepší mízu života načínati a z těla vytáčeti dal.

37. Těsné podvazky, šněrovačky velmi tělu škodí, protože obíhání krve zastavují a zrůstu překážejí. Šněrování, když tělo růst má, svírá žebry a prsa; srdce a plíce nemají místa a zakrňují. Odtud jdou tolikeré neduhy srdečné, ouzkost prsou, kašlání, ubývání, těžké porody. Matky by si toho dobře mely povšimnouti, protože jejich vinou bývá, mají-li místo zdravých dítek neduživé mrzáky.

*

Buď co buď, každá věc má přátele i nepřátele; tak se děje i léčení homéopatickému. Toho si nemocný nevšímej, a svěř se tomu hojení s celou důvěrou, a je-li ještě možná pomoci, uhlídá, že mu bude pomoženo.

Nemocní mohou mi také jen o své nemoci psáti, protože to léčení nic nevadí; hojímť nemocného stejně, ať jej vidím, nebo nevidím. Jenom to na nemocném žádám, aby mi zevrubnou, ouplnou zprávu o své nemoci dal a podotkl, jak je stár, čím se živí a jakou práci dělá, jakého je těla, byl-li dříve nemocen a nač kdy stonal, měl-li osýpku neb vyrážku atd.; vůbec aby poznamenal všecko tak, abych jeho osobu i zdraví ze psaní dokonale mohl seznati.

Ještě i toho podotýkám, že já týmž spůsobem léčím, jako pan Dr. Lutze ve městě Köthen, a že tudíž léčeni mé příhodnější a lacinější jest, protože ke mně do Lípy, blíž jest, nežli do Němec.

V České Lípě.

Josef Šott,
homéopatický lékař.

Seznam nemocí, které se zvláště a nejjistěji po homéopaticku léčiti dají

A

• Anglická nemoc.

B

• Bělotok,
• Bezesnost (nespaní),
• Bezchutí,
• Blbost,
• Bledá nemoc,
• Blití krvavé,
• Blouznění,
• Bolení břicha,
• Bolení hlavy,
• Bolení krku,
• Bolení v kloubech,
• Bolení v kříži,
• Bolení prsou,
• Bolení ve třevech,
• Bolení zubů,
• Bolesti v bedrách,
• Bolesti v obličeji,
• Boule,
• Boule snětivá,
• Bradavice,
• Břichavost dětí a žen.
• Bubnovačka.

Č

• Červená nemoc,
• Červenka.

D

• Dásně bolavé,
• Děti, nemohouli choditi,
• Dna (podagra),
• Dna v rukou,
• Dvoje oudy,
• Dychání těžké.

F

• Francouzi,
• Frízl.

H

• Hipochondrie,
• Hlívy v kůži,
• Hnis,
• Horečka ke spále (šarlatu),
• Houba,
• Housenky,
• Hubenství,
• Hučení v uších,
• Hýření a co z něho pojde.

Ch

• Chrapot,
• Chrypka.

J

• Jalovost,
• Játra nezdravá,
• Jazyk churavý,
• Ječné zrno.

K

• Kámen žlučný,
• Kašel,
• Kašel dusivý,
• Kašel křečový,
• Kdo nemůže jezdit bez zvracení,
• Klouby ztrnulé,
• Koktání,
• Kolika,
• Kolika žlučná,
• Koltoun (spletení vlasů),
• Konejšení dětí,
• Kopřivka,
• Kosti chorobné,
• Krátký dech,
• Krátký zrak,
• Křeče,
• Křeč v bradě,
• Křeč v břichu,
• Křeč v lýtku,
• Křeč v matkový,
• Křeč v měchýři,
• Křeč v prsou,
• Křeč ve víčku u oka,
• Křeč v žaludku,
• Křeč v životě,
• Krtice,
• Krvácení,
• Krvácení matkou,
• Krvácení nosem,
• Krvácení plícemi,
• Krvácení trubicí močovou,
• Krvácení ústy,
• Krvácení zadkem,
• Kůže loupavá,
• Kůže nezdravá.

L

• Laskominy,
• Lenivost,
• Lišej,
• Lišej lupenkový,
• Lišej přismažený.

M

• Masitý vřed,
• Matka vypnutá,
• Mdloba,
• Mléko přiškvařené,
• Mléko zaražené,
• Močení krvavé,
• Močení těžké,
• Modrá nemoc,
• Mokré neštovice,
• Mořská nemoc,
• Můra.

N

• Nádcha,
• Nadýmání,
• Na nic komu je,
• Nastuzení,
• Neduhy trubice dechové,
• Nechuť k jídlu,
• Nechuť k živobytí,
• Nemoc sv. Valentina,
• Nemoc sv. Víta,
• Nemoci malých děti zvlášť,
• Nemoci srdcové,
• Nemoci v šestinedělí,
• Neštovice,
• Neštovice palčivé,
• Nohy vředovaté.

O

• Obličej vředovatý,
• Odměkčení žaludku,
• Oči mokavé,
• Oči mrákotice,
• Oči vředovaté.
• Oči zapálené,
• Odmladní horečka,
• Odulost,
• Ochrnutí měchýře,
• Ochromy,
• Ochromení víčka u oka,
• Opíjení kořalkou,
• Ospalost,
• Osýpky,
• Oteklé koleno,
• Oteklé moudí,
• Oteklý nos,
• Otok,
• Otok čelisti,
• Otok měchýře,
• Otok v tváři,
• Otrávení,
• Otřesení mozku,
• Oudy bolavé,
• Oudy plodné,
• Ouzkost prsou,
• Ouzkost trubice močové,
• Ožralství.

P

• Pamět slabá,
• Peteče,
• Pihy,
• Píchání,
• Plvání krvavé,
• Pocení nemírné,
• Pocení nohou,
• Podagra,
• Pochcávání,
• Porod nešťastný,
• Porod před časem,
• Pot v podpaží,
• Pot zaražený,
• Prašivina,
• Prsa neduživá,
• Průjem,
• Puchýř krvavý,
• Puchýřina,
• Pysky naběhlé,
• Pysky vředové,
• Pysky vyražené.

R

• Rak,
• Ríhání,
• Růže,
• Růže v obličeji,
• Rýma.

S

• Sbíhání krve,
• Sbírání,
• Sebraný nos,
• Sesychání dítek,
• Sesychání starců,
• Slabost,
• Slabost duševná,
• Slabost nervů,
• Slabost svalů,
• Slintání,
• Sluch slabý,
• Smích s křečem,
• Smutek,
• Sny těžké, nepokojné,
• Souchotiny,
• Spaní špatné,
• Strupy,
• Strup mlékový.
• Strup na hlavě,
• Strup voskový,
• Strženina,
• Suché lámání,
• Světla kdo se bojí,
• Svrab,
• Svrbění kříže,
• Svrbění zadku.

Š

• Šílenost,
• Šilhavost,
• Škrkavky,
• Škubání v uších,
• Škvrny (fleky) krvavé,
• Škytavka,
• Špatné držení moče.

T

• Tesknost,
• Těžkomyslnost,
• Tloustnutí,
• Třesení,
• Třesení srdce,
• Třeva stísněná,
• Třevo vytlačené,
• Tuberkule,
• Tvář měďová,
• Tvrdá stolice,
• Tvrdotinv,
• Tyfus.

U

• Ubytí,
• Ubytí chřtánu,
• Ubytí trubice dechové,
• Ubytí v životě,
• Uhry,
• Ucho vytékající,
• Ústa hnijící,
• Ústa smradlavá,
• Uši zaléhavé,
• Utvrzenost,
• Uzlina podagrová,
• Uzlovatost zadku neb žil,
• Užírání kostí.

V

• Vaječník nezdravý,
• Venerické nemoce,
• Vlasy slézavé,
• Vlkojed,
• Vodnatelnost,
• Vodnatelnost břicha,
• Vodnatelnost hlavy neb kůže,
• Vodnatelnost mozku,
• Vodnatelnost prsou,
• Vody kdo se bojí,
• Vole,
• Všivost,
• Vůně ztracená,
• Výkalování,
• Vyražená kůže,
• Vyražené ucho,
• Vyraženina rozjedlá,
• Vyražený nos neb obličej
• Vyrážky,
• Vyšťávlost,

Z

• Zápal zimničný,
• Zapálená matka,
• Zapálení bránice (mázdry v prsou),
• Zapálení chřtánu,
• Zapálení kolena neb krku,
• Zapálení moudu neb mozku,
• Zapálení osrdce neb páteře,
• Zapálení plic neb prsou,
• Zapálení puchýřovité,
• Zapálení svrchních úst (patra),
• Zapálení třev,
• Zapálení trubice močové,
• Zapálení ucha neb žaludku,
• Zapálení života,
• Zapálení žlázy v uchu,
• Zapálenina, záněť,
• Zarostlý nos (polyp),
• Záškrt, prým,
• Zatvrzené moudí,
• Zatvrzení života,
• Závrať,
• Zima,
• Zima v zubech,
• Zimnice,
• Zimnice nervová,
• Zimnice shnilá, neb se vracící,
• Zimnice šlemová neb žlučná,
• Zkřivené kosti,
• Zlatá žíla,
• Zmámenost,
• Zmatený duch,
• Zoubky u dětí,
• Zrak skřížený,
• Ztráta krve,
• Zuby mokavé,
• Zuby nezdravé,
• Zvracení,
• Zývání.

Ž

• Žába, chlista,
• Žaludek podebraný,
• Žaludek slabý,
• Žaludkové křeče,
• Ženská nemoc (čmýra),
• Žil nabíhání,
• Žlázy,
• Žloutenka.