O Nobelovu cenu míru pro Masaryka
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | O Nobelovu cenu míru pro Masaryka |
| Autor: | Jaroslav Humberger |
| Zdroj: | Přítomnost, ročník XII (1935), číslo 31. 7. 1935, s. 471 Moravská zemská knihovna v Brně |
| Licence: |  PD old 70 |
V těchto dnech přinesl norský list „Arbeitebladet“ zprávu, že president Masaryk bude kandidován na Nobelovu cenu míru. Zprávu zaznamenaly i americké listy. U nás, jak oznámily „Lidové Noviny“, zabývali se myšlenkou Masarykovy kandidatury před časem vynikající němečtí emigranti. Stojí za zmínku, že kandidatura Masaryka na Nobelovu cenu míru je staršího data.
Když v r. 1912 jednalo se o kandidaturu Vrchlického na Nobelovu cenu literární, vynořila se současně myšlenka kandidatury Masarykovy, jejímž původcem byl nynější ministr zahraničí dr. Edvard Beneš. Akce se ujala realistická strana, která chtěla kromě Masaryka kandidovat také Machara pro literární cenu Nobelovu, ježto Vrchlický mezitím zemřel. Nobelovu cenu uděloval tehdy komitét v Kristianii (Oslo), a literární komitét ve Stokholmu. Prof. Drtina, který akci vedl, chtěl, aby někdo na obou místech osobně zakročil u vlivných osobností. Dr. Beneš a dr. Odstrčil připravili akci věcně, sepsali memorandum o Masarykovi, sehnali podpisy na žádost o udělení ceny a pod., kdežto dr. Ed. Lederer-Leda a prof. Arno Kraus byli vybráni za jakési vyslance české kulturní věci ve skandinávských státech. Stanovy žádaly, aby žádost a doklady, v tomto případě spisy Masarykovy, byly zaslány do května komitétu v Kristianii, cena pak byla udělována v září a v prosinci vyplácena. Dr. Ed. Lederer s prof. Krausem vydali se 8. května 1913 do Dánska a Švédska. Ve Stokholmu jednali s některými členy komitétu pro literární cenu Nobelovu o Macharově kandidatuře a v Kristianii o Masarykově kandidatuře. Tam se však dověděli od dra Sigurda Ibsena o podmínce, která ihned zvrátila Masarykovu kandidaturu. Podmínkou udělení ceny míru bylo totiž doporučení toho státu, jehož občanem byl kandidát o cenu se ucházející. Jak tehdejší politická situace v rakouském parlamentu vyhlížela, byla Masarykova kandidatura touto podmínkou předem ztracena. Nicméně oba čeští vyslanci jednali s některými členy komitétu, ale to už bylo jen formálního rázu. Prof. Drtina nevzdal se však úmyslu Nobelovu cenu míru pro Masaryka získat a začal počátkem roku 1914 akci znovu. Ovšem, potom přišla válka. Ale podnes zůstal Masaryk kandidátem Nobelovy ceny míru. Podmínka, pro kterou profesor Masaryk nemohl Nobelovu cenu míru dostat (doporučení rakouské), odložil president Masaryk ad acta revoluční historie.