Nové verše/Dobrák

Nové verše František Gellner
V atelieru	Dobrák	Věčný plamen

Údaje o textu
Titulek:	Dobrák
Autor:	František Gellner
Zdroj:	GELLNER, František. Nové verše. Praha: Fr. Borový, 1919, s. 42–43. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70

Mé mladé časy zlé a veselé!
To bylo tenkrát… Měl jsem přítele.

Chodívali jsme spolu dva a dva
a otvírali jsme si srdce svá.

A srdce v ranních zoří požáry
zvonila o sebe jak poháry.

Krajinou nehostinnou jsem s ním šel.
Na keři růži kvést jsem uviděl.

Tu růži byl bych utrhl si rád.
Přítel mě zdržel. „Chceš ji zničit snad?“

A přítel zemřel. Když mu v rakev hřeb
zatloukali, jel jsem mu na pohřeb.

Na pohřeb šlo mu lidí tisíce.
Každý ho chválil. A já nejvíce.

Života práci lidu věnoval.
Byl dobrák. Taky zlatky půjčoval.

Prsť černá kryje tělo přítele.
Jsou jiné časy, ne tak veselé.

V dalekém kraji kdes je zahrada.
Kvete má růže nebo uvadá?

Mám v srdci plno nenávistných slov,
a někdy mě to táhne na hřbitov.

„Odházejte tu hlínu, hrobaři!
Příteli pohledět chci do tváří.“