Nová Evropa : stanovisko slovanské/5.
| Nová Evropa : stanovisko slovanské Tomáš Garrigue Masaryk | ||
| 4. | 5. | 6. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 5. Německý „Drang nach Osten“ a pásmo malých národů |
| Autor: | Tomáš Garrigue Masaryk |
| Zdroj: | MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vydání. Praha : Gustav Dubský, [1921]. S. 57–59. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1920 |
| Licence: |  PD old 70 |
12. Politicky a ethnograficky je Evropa organisována podivným způsobem. Pro celý vývoj Evropy a pro pochopení této války je velmi důležito uvědomit si význam zvláštního pásma menších a malých národů, rozprostírajících se mezi Západem a Východem, určitěji mezi Němci a Rusy. Od severu, od Laponska na jih do Řecka sousedí jeden s druhým, řada menších a malých národů: Laponci. Finové, Švédové, Norové s Dány, Estonci, Lotyši, Litevci, Poláci, Lužičané, Čechové se Slováky, Maďaři, Jihoslované (Srbochovati a Slovinci), Rumuni, Albánci, Bulhaři, Turci, Řekové. (Tento počet se zvětší, budou-li se počítat na př. Kašubové, Ukrajinci a j. za národ zvláštní.)
Na západ od tohoto pásma jsou národové větší (Němci, Francouzové, Italové, Angličané, Španělové); malých je málo (Holanďané, Portugalci), ale několik zlomků a ostatků národů kdysi větších (Baskové, Bretonci, Irové, Skotové, Welšové, Islanďané). Na východě (v Rusku) je mnoho malých národů; mimo uvedené národy na západních okrajinách, jsou četní malí národové na Kavkaze a na okrajinách k Asii a severu. Střed Ruska je zalidněn jedním a to největším národem.
Nápor Němců na východ a jih obrací se proti tomuto pásmu malých národů. Prusko má z něho části a Prusové sami původně byli neněmecký národ tohoto pásma. Rakousko-Uhersko je složeno z osmi národů tohoto pásma a tlačí se v něm dále na jih, jak Prusko se v něm tlačí, a to právě v této válce, na východ a na jih.
Většina válek posledních století odehrála se v tomto pásmu anebo má v něm svůj původ; toto pásmo, do něhož se ze západu tlačili Němci, z východu Rusové a Turci, bylo a je pásmem politického nebezpečí, nebezpečí pro mír Evropy, — národové velicí ohrožují tyto národy malé, bránící svou samostatnost.
Nápor Němců na západ byl mnohem slabší. Národové na západ od Němců byli chráněni i svou početností, zeměpisnou polohou a kulturou. Francie až do roku 1845 byla lidnatější než Německo a byla vůbec politicky silnější; také Italové odolali Němcům. Do Anglie měli Němci daleko a přes jiné národy; Španělsko a nynější Belgie spojeny byly s Rakouskem jen dočasně.
Pohled na ethnografickou mapu Evropy ukazuje tuto situaci: ethnografické hranice mezi Němci, Francouzy a Italy jsou ostré a určité, kdežto na východě jsou ethnografické hranice neurčité a spletité, – národnosti jsou promíšeny; německý nápor na východ je vyznačen mnoha německými koloniemi, vraženými jako tvrze do cizího území.
Západ je nejen ethnograficky, nýbrž i politicky rozdílný od východu. Na západě jsou větší národy a větší státy (malé jsou jen Holandsko, Belgie, Portugalsko); na východě jsou malé státy, tvořené z částí malých národů (Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Bulharsko, Řecko), a vedle nich je Rakousko-Uhersko a Turecko, utvořené z mnohých malých národů a kdysi nezávislých států. Rusko obsahuje veliký počet takových malých národů a bývalých nezávislých států, ale na rozdíl od Rakousko-Uherska a Turecka má velikou převahu t. zv. národa panujícího.