Nebezpečenství

Údaje o textu
Titulek:	Nebezpečenství
Autor:	František Mareš
Zdroj:	Národní listy, roč. 60, č. 106. str. 1 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	17. 04. 1920
Licence:	PD old 70
Marešova výzva před parlamentními volbami r. 1920 (ve prospěch národně demokratické strany)

Teprve nyní národ projeví svou vůli, jak chce míti zařízený a vedený svůj stát. Každý může voliti svobodně, totiž podle vlastního přesvědčeni a poznání; neboť každý vidí, cítí a zakouši sám, byla-li dosavadní správa státu ke všeobecnému, národnímu dobrému, a nemusí se nechat přemluvit od těch, kterým dělala dobře. Třeba jen se odhodlat ke svobodě, vyprostit se z pohodlí navyklých poměrů. A zvláště, když jsou tyto poměry nebezpečné. Kdo by necítil tohoto nebezpečenství, do něhož jsme všichni uvedeni, a zvláště národ? Cit nebezpečenství sjednocuje mysli potřebou vzájemné pomoci, budí odhodlání ke společnému dílu a obětavost pro společné dobré. Bázeň je počátek moudrosti; strach před společným nebezpečenstvím spojuje lidské mysli i činnou láskou. Nebezpečenství sjednocovalo vždycky český národ, náchylný ke stranickým rozbrojům. Nebezpečenství punktací, které dávaly německým krajanům více, než bylo správno, přimělo český národ, že rázem odstavil i stranu poctivou a věrnou. Nyní je nebezpečenství hroznější a vedoucí strany nejsou takové. Nedá i tu národ za pravdu straně, která vidí nebezpečenství a varuje?

Nebezpečenství je hrozné, každý cítí jeho velikost. A není tajné, hlásá se veřejně. Na zdech je napsáno. Doba je na přelomu: má delší rozvoj lidského života pokračovati na dosavadních základech společnosti, či mají býti tyto základy jakožto docela zpuchřelé zničeny a společnost vybudována na základech docela nových?

Dosavadní základ lidské společnosti jest rodina. S rodinou souvisí vlastnictví, uskutečněná starost o dobro potomků. A s nimi dále souvisí národ a vlast. Je-li tento základ lidské společnosti zpuchřelý a špatný, jaký má býti lepší základ nový? Nikdo neví, poněvadž nikdy ho nebylo; různé pokusy skončily s nezdarem. Lepší základ lidské společnosti může býti vymýšlen podle vodítka opaku. Jestliže je dosud vlastnictví, tedy odstraniti vlastnictví jakožto příčinu lidské bidy, zrušiti rozdíl mezi majetnými a nemajetnými (a nechati rozdíl mezi pracovitými a lenivými?). Avšak vlastnictví má kořen v rodině, v péči o děti a o budoucnost. Člověk bez rodiny, žijící jen ve vlastní přítomnosti, nepotřebuje vlastnictví. Útok na zpuchřelé základy společností musí jíti tedy proti samému základnímu kameni: proti rodině. A důsledně proti národu a vlasti.

Tento útok, toto hrozné nebezpečenství má být odvráceno těmito volbami. Který otec a která matka bude tu váhati?