Ne politikaření, ale politiku
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ne politikaření, ale politiku |
| Autor: | Josef Matoušek |
| Zdroj: | Národní listy, roč. 79, č. 202. s. 1 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 28. 07. 1939 |
| Licence: |  PD old 70 |
Převratné události minulého roku zvrátily u nás tolik vžitých představ, zmařily tolik nadějí, změnily tak podstatně životní podmínky našeho národa, že se hluboce dotkly myslí a srdcí všech Čechů. Je zcela přirozené, je zjevem nejen pochopitelným, ale nutným, jestliže duševní rovnováha nejednoho z nás byla porušena. A přece je svrchovaným zájmem našeho národa, aby všichni jeho příslušníci a nejvíce ti, kdož duchovně vedou a mají vésti, dosáhli pevné půdy na jediné schůdné cestě mezi vzdušnými zámky planých nadějí a propastí pesimismu. Nic nepomůže, budeme-li se lítostivě ohlížeti zpět a uvažovati rozličně o možnostech minulých měsíců. Všechno naše úsilí musí se obraceti do budoucnosti, ne aby se opájelo fantasiemi zarmouceného srdce a raněného citu, ale aby razilo národu cestu po tvrdé půdě skutečnosti. Jestliže odpovědné politické vedení národa je si dobře vědomo této nezvratné nutnosti, je třeba, aby také všichni příslušníci našeho národa vstoupili na tuto pevnou půdu. Neboť netřeba si tajiti, že část naší veřejnosti po otřesných událostech minulých nedosáhla dosud nutné vnitřní rovnováhy. Z takového rozrušení srdce i rozumu se rodí naděje stejně laciné jako v zápětí pesimismus rovněž bezdůvodný.
Pozorujeme-li náš lid v denním životě, zejména v jeho zábavě, neubráníme se přesvědčení, že jeho mysl se nevymanila dosud z otřesných dojmů minulých událostí. Kdo je však naplněn skutečnou vírou v národ a jeho budoucnost, vírou zakotvenou v poznání tisícileté jeho minulosti, ten nepotřebuje nedůstojného a nebezpečného narkotika laciných ilusí. Naše vlastenectví nesmí zůstati jen sentimentálním, nesmí nás toliko roztoužiti při písničce, ale musí se státi vzpruhou činorodou, musí prameniti z vřelého srdce, ale musí býti řízeno chladným rozumem a pevnou vůlí. Proto nesmíme tklivě vzpomínati nebo planě doufati, ale tvrdě pracovati a bojovati den ze dne, měsíc za měsícem, klidně, vytrvale a nesmlouvavě, každý na svém místě a při svém úkolu. Politické vedení národa jest si dobře vědomo odpovědnosti před budoucností a právě proto právem požaduje, aby každý člen národa byl prodchnut nacionalismem skutečné víry, pevné vůle a jasného rozumu. Ve svém rozhlasovém projevu se dotkl ministr Havelka velmi výstižně toho, že naše veřejnost zčásti si dosud neuvědomila základní změny v našem veřejném životě. Příliš mnoho dosud politisuje po staru a to namnoze právě o věcech, kde je nejméně věcných vědomostí a možností správně události zhodnotiti. Abychom mluvili přímo: neznalost a nepochopení evropské politiky v naší veřejnosti způsobilo nám již v minulosti tolik zla, že nesmíme dopustiti, aby politická činorodost našeho národa se v budoucnosti uplatňovala fantasiemi v tomto oboru. Každý z nás, ať je postaven svým povoláním a funkcí kamkoliv, může přiložiti ruku k dílu národní záchovy a rozmachu. Kdyby jen část důmyslu, času a zájmu věnovaného kavárenskému a hospodskému politisování se uplatnila v konkrétní práci pro národ, prospělo by to národnímu celku aspoň tolik, jako mu škodí tento způsob politické činnosti. Národní souručenství dá každému členu národa možnost, aby mu podněty, prací a obětavostí prospěl. Nevidíme, žel, leckde dosud obětavosti v činech, jež by byla úměrná horlivosti v politisování.
Jestliže zjišťujeme tuto skutečnost, nechceme zevšeobecňovati, chápeme také, že úder událostí na každého z nás byl příliš silný. Bude však úkolem Národního souručenství juko celistvé politické organisace národa, aby přivedlo všechny členy národa na cestu reelní práce pro národ, neboť jenom myšlenkové a pracovní společenství všech Čechů, ztmelené nehlučnou prací a obětavostí každého z nás, umožní politickému vedení národa, aby úspěšně řídilo národ dobou, která vyžaduje stejně naprosté kázně všech příslušníků národa, jako důmyslu odpovědného politického vedení. Ne politisování a ne politikaření, ale skutečné politiky je dnes třeba našemu národu. Je nutno, aby každý Čech si uvědomil, že zájem národa nemůže býti obětován jeho špatným nervům, chvilkovým náladám, sobeckým zájmům, neukázněné ctižádosti, nebo dokonce kavárenské povídavosti. Kdo nedovede si dnes v politických věcech uložiti nutnou kázeň v řeči a činech nepochopil nutnost doby.