Na hrotu meče
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Na hrotu meče |
Autor: | Karel Boromejský Hájek (jako Karel B. Hájek) |
Zdroj: | Zlatá Praha, roč. XI., č. 36. s. 426. Ústav pro českou literaturu AV ČR |
Vydáno: | 20. 07. 1894 |
Licence: | PD old 70 |
Kejklíře viděl jsem
v cetkách harlekýna,
světem s ním chodila
bledá Kolombina.
Plameny polykal,
nože blýskající,
a jehly vrážel si
do vrásčitých lící,
ve výši závratně
po provaze skákal,
po sově houkat znal,
skučel jako šakal,
kol hlavy dítěte
nože metal v klidu,
v zubech zved’ se země
židlí pyramidu
a vejce nosil
na hrotu meče.
Jak bědní kejklíři
v zmatků plnou dobu
káru svou vlečeme
od kolébky k hrobu,
ubozí kejklíři
v cetkách harlekýna,
v stopách nám Smrt chodí,
bledá Kolombina.
V strádání každý z nás
táhnem’ svoji líchu —
oh, život k pláči je,
ale my jsme k smíchu!
Co jen my kejklíři,
co my všecko známe!
: — svědomí výčitky
hladce polykáme,
cynicky vylžeme
přátelství i lásku,
přetvářky nosíme
Tartufovu masku,
kol sebe sobectví
pavučiny snujem’
a při tom zchytrale
nad víry poměrů
pěkně balancujem’
jako ta vejce
na hrotu meče!