Na úmrtí českého básníka

Údaje o textu
Titulek:	Na úmrtí českého básníka
Autor:	Karel Hynek Mácha
Zdroj:	Básně Karla Hynka Máchy. Praha : J. Otto, 1897. S. 137–138. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Josef Linda

Smutné vydej zvuky mi, varyto,
hlásati bych mohl žaly naše
nelíčenými i ne cizími slovy,
jako Záboj ode srdce k srdci.
přišla bolest v naše jará srdce,
bolest zlá, i žalost v ňádra naše.
Vzejde slunce; aj, zardí se Sněžka,
rozední se nade zemí českou,
prchne noční temno s luhů českých;
v českých srdcích žaly nepominou,
v srdce naše bolest na vždy vešla.
Nepláčeme proň však pláčem moře,
ani lkáním zdmuté Vltavy;
leč proň pláčem šeptem hájů českých,
velká bolest nářku nemá.
Bez něho pust stojí Kliin chrám,
jako králů kolébka i hrobka,
slavný druhdy leží Vyšehrad;
jako shaslá hvězda země naše,
pustý stojí svatý Karlův Týn.
Nebudou nám více ústa jeho
hlásati, jak slavně věrnost česká
projevila se, kdy s slepým králem
padesáte padlo reků českých;
ani více, jako Jaroslav
vítězný tatarskou potřel sílu;
proto však naň nezapomeneme,
nikdy, nikdy, leč až někdy v smrti
v chladném loži všecko zapomenem;
neboť známa jestiť láska Čechů,
jak jest pevná k učitelům svým;
vždyť pak Češi svému mistru Janu
oběť pálili dvacítiletou.
Tak i naše láska nepomine;
láska naše, jako žel náš, věčná.