Národní listy/1911/275 večerní vydání/Ignát Wurm
| Národní listy/1911/275 večerní vydání | ||
| Vražedný útok na ministerskou lavici | Denní zprávy: Osobní | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ignát Wurm |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Národní listy, ročník 51, číslo 275. Večerní vydání. S. 2. Dostupné online. |
| Vydáno: | 5. října 1911 |
| Licence: |  PD anon 70 |
| Související: | Autor:Ignát Wurm Ottův slovník naučný/Wurm Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci/1911/112 (Celé číslo o I. Wurmovi) |
 Související na Wikidatech: Ignát Wurm |
|
V Olomouci zemřel včera velezasloužilý národovec, předseda „Vlasteneckého musejního spolku“, buditel českého lidu na Moravě, neúnavný horlitel pro kulturní a politické povznesení své domoviny, badatel a spisovatel, církevní kněz Ignát Wurm, v 87. roce věku svého. Plný titul jeho zní dle vydané právě úmrtní zprávy: dómský vikář, skutečný arcibiskupský rada a k. a konsistorní assesor v Olomouci, čestný assesor biskupa ďakovanského a konsistorní rada diecése bosensko-srěmské, čestný rada řecko-katolické konsistoře ve Lvově, majitel zlatého záslužného kříže s korunou, kněz jubilant, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel a první předseda Občanské záložny v Olomouci, spoluzakladatel a předseda „Vlasteneckého musea“ v Olomouci, zakladatel záložen v Přerově, Kojetíně, Tovačově, Křelově, Slatěnicích atd., čestný občan měst Tovačova, Kojetína, Klobouk u Brna a mnoha jiných obcí, zakládající člen národopisné společnosti česko-slovanské atd. — Již tento obsáhlý titul nastiňuje jaksi dlouhý, práce a činůplný život zesnulého vynikajícího moravského vlastence, ale ovšem jenom ve zcela povšechných rysech.
Ignát Wurm narodil se dne 12. července 1825 v Kloboukách. Studoval gymnasium v Kroměříži a oddav se bohosloví, vysvěcen byl r. 1850 v Brně na kněze. Již r. 1848 zúčastňoval se horlivě porad o potřebách národních a politických a byl proto za trest dán za kaplana do Mutěnic u Hodonína, později do Dědic u Vyškova, kde všude šířil národní uvědomění mezi lidem. R. 1852 vystoupil rázně proti podezřívání kněžstva národního z nevlastenectví se strany hierarchie, což mělo za následek, že pronásledování národních kněží přestalo. R. 1859 stal se správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně, hr. Tarouccou založeného, a působil tu hlavně literárně, regigovav také až do r. 1865 kalendář „Moravu“. R. 1860 chopil se myšlenky zvelebení Velehradu a pomocí hr. Belcrediho a kn. Hugona Salma orgaisoval r. 1861 první pouť ke hrobu Methodějovu. K tisícileté oslavě cyrillo-methodějské vydal dvě sbírky písní a založil zároveň „Matici Velehradskou“. R. 1861 zvolen za poslance do sněmu moravského i do rady říšské za městský volební okres přerovský a setrval tam do r. 1891, stoje na sněmě s bratrem svým Josefem vždy v popředí boje politického. Jako poslanec založil společně s hr. Belcredim a drem. Aloisem Pražákem státoprávní stranu na sněmě. R. 1866 povolán byl za sekretáře kapitoly do Olomouce, kdež přispěl ku provedení rovnoprávnosti národní při konsistoři. S chorvatským biskupem Strossmayerem byl ve stálém styku. S prof. Havelkou Wurm založil r. 1885 vlastenecké museum olomoucké, jehož předsedou se stal a jemuž od času toho téměř veškeré své síly věnoval. Zvěděv náhodou o zapomenutém a pohozeném již národním vyšívání, chopil se obnovení jeho, jakož později i národních tanců, hudby atd., budě na všech stranách zájem pro ně. V Olomouci zařídil první výstavku národního vyšívání a národní ornamentiky. Wurm byl z nejhorlivějších apoštolů idey cyrillo-metodějské a v nesčetných článcích různých časopisů pobádal k další práci a další očistě od nátěru germánského.
Odchod tohoto veterána národní a kulturní práce na Moravě vzbuzuje hluboký smutek po celé rodné jeho zemi a opravdový žal všude, kdež Ignáta Wurma seznali jako muže osvíceného, šlechetného, neúnavně činného a pro vše, co národu českému prospívá, vroucně zaníceného. Jeho jméno zůstane v našich kulturních dějinách zaznamenáno písmem zlatým. — Pohřeb koná se v pátek dne 6. října o ½9. hod. dopol. v Olomouci.