Muni/2016/září/Končí některé typy poplatků za studium

Údaje o textu
Titulek: Končí některé typy poplatků za studium
Autor: Masarykova univerzita, Roman Novotný
Zdroj: Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, září 2016. S. 2. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno: 19. září 2016
Licence: CC BY 3.0

Novela vysokoškolského zákona změnila několik zásadních věcí ve fungování českých univerzit, jedna změna se ale bezprostředně dotkne studentů. S účinností od 1. září se totiž zjednodušuje způsob vyměřování poplatků za studium. Některé typy poplatků se dokonce úplně ruší.

Rok navíc i pro absolventyEditovat

Podstatné změny jsou hned tři. Zaprvé končí tzv. poplatek za další studium. „Ten byli dříve vysokoškoláci povinni platit v situaci, kdy byli absolventy a studovali v dalším studiu,“ uvádí Hana Odstrčilová ze studijního odboru Masarykovy univerzity, pod nějž agenda poplatků spadá.

Jinými slovy: student není nově nijak zpoplatněn bez ohledu na to, kolik studií úspěšně absolvoval a v kolikátém svém studiu se momentálně nachází. Na Masarykově univerzitě se tato změna dotkne jen lékařské fakulty, která jediná poplatek stanovovala v nenulové částce.

Druhá velká změna souvisí s tou první. Dříve se rozlišovalo mezi studenty, co ještě neabsolvovali žádné studium, a studenty, kteří už byli absolventi. „Tito absolventi už neměli ve svém aktuálním studiu nárok na rok navíc zdarma, takže byli povinni platit poplatek po uplynutí standardní doby studia. To se rovněž mění, protože ze zákona úplně vypadla kategorie studentů v dalším studiu,“ uvádí Odstrčilová.

Všichni studenti, a nezáleží už na tom, zda jsou či nejsou absolventy jiného studia, mají tedy nárok na rok studia zdarma navíc a poplatek platí až po uplynutí standardní doby studia navýšeného o jeden rok. V případě bakalářského tedy po čtyřech letech, v případě navazujícího magisterského po třech a tak dále.

Doba z bakaláře se nepočítá do magistraEditovat

Poslední podstatná změna se týká započítávání doby neúspěšného studia do toho aktuálního. Dříve se doba z neúspěšného prostě přičítala a nezáleželo na tom, jestli student mezitím řádně ukončil nějaké jiné studium.

„Hřích z minulosti se prostě za všech okolností připočítával. Zde je velká změna. Jakmile student po neřádném ukončení studia absolvuje studium stejného typu řádně, tak se mu doba neúspěšného studia přestává počítat,“ vysvětluje administrátorka. Podstatné je, že se změna týká pouze studií stejného typu a vztahuje se jen na bakalářské a magisterské, na doktorské ne.

Pokud tedy například studujete neúspěšně dva roky na bakaláře, ale titul úspěšně získáte někde jinde, dva roky se vám už dále nebudou počítat. Nebude tak už existovat žádný průnik mezi bakalářským a magisterským studiem. Po úspěšném absolvování bakaláře může každý navázat magisterským studiem s čistým štítem.

„Existuje ale samozřejmě více situací, do kterých se student může dostat. Pokud má například nějaké magisterské studium neukončené řádně, tak i když absolvuje bakaláře, bude se mu doba dále počítat,“ popisuje Odstrčilová.

Podle studijních oddělení novela zákona celý proces především zjednodušuje. „S původní podobou zákona se pojila velká spousta výkladových potíží, protože často nebylo úplně jasné, kdo je tím studentem v dalším studiu a jestli se těmto studentům mají připočítávat všechny doby neúspěšných studií,“ vzpomíná Odstrčilová s tím, že vypuštění daného odstavce ze zákona vítá, stejně jako další změny.