Muni/2016/září/Artefakty Muni. Mendelovo muzeum ukazuje náročný život otce genetiky

Údaje o textu
Titulek: Artefakty Muni. Mendelovo muzeum ukazuje náročný život otce genetiky
Autor: Masarykova univerzita, Martina Fojtů
Zdroj: Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, září 2016. S. 14. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno: 19. září 2016
Licence: CC BY 3.0

Historii univerzity nebo jejích součástí připomíná řada někdy úplně nenápadných předmětů. K čemu byly? A kde jsou dnes? To bude následujících deset měsíců připomínat nový seriál Muni. Startuje předměty, ke kterým se léta nebylo možné dostat. Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity totiž v létě otevřelo novou expozici, která zpřístupňuje věci patřící zakladateli genetiky Gregoru Johannu Mendelovi.

Patří mezi ně mimo jiné pektorál, zdobený náprsní křížek, který Mendel jako někdejší prelát brněnského augustiniánského sboru nosil spolu s prstenem. Doteď byly k vidění jen na obrazu, který Mendelovo muzeum také vlastní.

„Vystavovaly se naposledy jen krátce před několika lety. My je teď máme díky tomu, že brněnští augustiniáni chtějí, aby měli lidé možnost se s těmito věcmi setkat. Řekli nám, ať si z jejich depozitářů půjčíme cokoliv, co nám přijde zajímavé,“ uvedl Ondřej Dostál, ředitel Mendelova muzea sídlícího na Mendlově náměstí.

Spolu s kolegy to opravdu udělal, takže expozice obsahuje předměty, které Mendel každodenně používal, listiny, jež sám napsal, a formou moderních vizualizací zprostředkovává místa, kde světoznámý vědec žil.

O tom, že nová expozice vznikne, začal ředitel muzea uvažovat před dvěma lety. Zásadním impulzem k jejímu vytvoření byly oslavy výročí prvního zveřejnění Mendelových myšlenek v oblasti křížení rostlin, které se konaly před rokem. To kvůli nim vznikly vizualizace, které dnes částečně využívá nová výstava.

Podle Dostála si na ní člověk může udělat velmi dobrou představu, jak vytíženým člověkem světoznámý vědec byl. Práci na genetických objevech, včelaření nebo zálibu v meteorologii musel podle slov ředitele muzea propojit s náročným denním režimem augustiniánského řeholníka.

„Členové řádu chodili do zaměstnání, často učili, k tomu měli náboženské povinnosti a vstávali v pět hodin ráno, takže ani přes noc toho moc udělat nemohli. Tím spíš, že se dalo svítit jen olejovými lampami, kvůli čemuž byl třeba Mendel půl roku po svých genetických objevech skoro slepý.“

Padá-li ve spojitosti s genetikovým jménem slovo světoznámý, není to nijak přehnané. „Brno a také univerzita mají velké štěstí, že jsou s Mendelem spjaté. Vždyť který jiný vědní obor může říct, že má svého zakladatele i místo, kde se zrodil,“ klade řečnickou otázku Dostál, jenž už vedl řadu rozhovorů s vědci, kteří do města jezdí třeba na cyklus přednášek Mendel Lectures.

„Bez tohoto odkazu by je asi město jako Brno ani nezajímalo. Ale třeba genetik Paul Nurse, nositel Nobelovy ceny za lékařství a bývalý prezident britské Královské společnosti, říká, že my jsme pro něj nejvíc, protože tady to všechno začalo.“

Váženost Mendelovy osobnosti má pro tvůrce takových výstav i na první pohled ne úplně zřejmé důsledky. Když se nová expozice chystala, muselo se důsledně řešit pojištění jednotlivých předmětů. Jedna věc je, že vycházková hůl z 19. století má určitou hodnotu. Něco jiného už ale je, když taková věc patřila tak významnému vědci. Cena, na kterou se takový předmět pojišťuje, se pak pohybuje ve statisících.

Mendelovo muzeum a augustiniáni mají dohromady asi sto věcí spjatých s otcem genetiky. Na výstavě je možné jich vidět třicet a další můžou následovat. Tvůrci expozice plánují, že bude možné na internetu hlasovat, co z depozitáře se dostanou do vitrín.