Muni/2016/prosinec/Seriál: Artefakty Muni. Jeřáb v knihovně odkazuje na slavný vynález
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Seriál: Artefakty Muni. Jeřáb v knihovně odkazuje na slavný vynález |
| Autor: | Masarykova univerzita, Martina Fojtů |
| Zdroj: | Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, prosinec 2016. S. 14. Dostupné online. ISSN 1801-0806 |
| Vydáno: | 13. prosince 2016 |
| Licence: |  CC BY 3.0 |
Zbytky jeřábu v knihovně fakulty sociálních studií nováčkům na škole možná přijdou jako pěst na oko. Kde se to tady vzalo? Vysvětlení trochu dává pamětní deska na sloupu a nabídnou ho i následující řádky. Jeřáb je dokladem toho, jak budova měnila majitele – sloužil totiž technikům a vynálezci Viktoru Kaplanovi, který v suterénu fakulty vynalezl svoji slavnou vodní turbínu.
Kaplan v budově pracoval v letech 1903 až 1931 a s fakultou sociálních studií neměl vůbec nic společného. Strojní inženýr zde působil jako zaměstnanec německé techniky, předchůdce brněnského Vysokého učení technického, pro kterou budova vznikla. Stalo se tak v letech 1907 až 1910, přičemž výstavba byla reakcí na tehdejší rychlý rozvoj elektroinženýrství.
Takzvaná Nová budova na Joštově 10 vznikla jako třetí část malého kampusu techniky rozkládajícího se v centru dnešního města. „Do kampusu techniky patřila také naproti stojící budova lékařské fakulty, které se tehdy říkalo Stará budova, a dům za lékařskou fakultou, v níž sídlil chemický ústav,“ popsal už dříve Jiří Kroupa, historik umění z filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Fakulta sociálních studií neobývá adresu Joštova 10 zase tak dlouho. Na místo se přestěhovala z areálu v Gorkého ulici v roce 2005 poté, co budova prošla velkou rekonstrukcí. Zřízena byla už v roce 1997, ale dlouho přebývala v provizoriu. Až v novém tisíciletí se rozhodlo, že převezme prostory postavené pro techniky, které ale využívala ještě také lékařská fakulta.
Rekonstrukce do dnešní podoby stála 220 milionů korun a zahrnovala i přestavění dnešní knihovny. „Původně měla být umístěna jinde, nakonec jsme se ale dohodli, že bude i nadále v místech, kde původně fungovala knihovna lékařské fakulty,“ vzpomíná na náročné stavební období Irena Šléglová, vedoucí knihovny, která celou rekonstrukci zažila.
Nejdřív problém, dnes atrakce
Myšlenka mít v knihovně jeřáb se jí ani jejím kolegům ze začátku moc nelíbila. „Byl v dost dezolátním stavu, barva zeleno-šedo-neurčitá. Stejně jako celá budova je i jeřáb památkově chráněný objekt, takže veškeré opravy, úpravy a volba barvy musely být řešeny citlivě a v souladu s požadavky památkářů. Ze začátku jsme byli z jeho ponechání na místě na velkých rozpacích,“ popisuje Šléglová.
Po důkladném vyčištění, promazání a hlavně zamezení možnosti kapání oleje se ale vnímání otočilo. „Dnes je více než akceptován a je nedílnou součástí knihovny. Dokonce jsme jednu dobu zvažovali, že si ho zvolíme coby knihovní logo.“
Původem rakouský inženýr Kaplan, který v Brně strávil výraznou část svého života, se díky vynálezu zařadil se svým datem narození na seznam světových výročí UNESCO. Jeho tehdy unikátní rychloběžná turbína s nastavitelnými oběžnými lopatkami ovšem podle všeho nevznikala v místech, kde je jeřáb, ale o kousek vedle.
Existují původní německy psané plány budovy, podle nichž mělo být Wasserlaboratorium, tedy laboratoře pro vodní inženýrství, v chodbě vedoucí k dnešní kavárně. Zajímavostí je také to, že například v uličce, kde si dnešní studenti čtou časopisy, se kdysi zkoušelo rádiové vysílání.
Vnitřní prostor fakulty původně střechu neměl, šlo o typický vnitroblok, ve kterém byla umístěna radiotechnická laboratoř a později parkoviště, takže k setkávání místo rozhodně nevybízelo. Nápad přidat střechu, a všechno tak zútulnit, pochází z hlavy nedávno zemřelého prvního děkana fakulty sociálních studií Iva Možného, který do výsledné podoby budovy hodně mluvil.