Muni/2016/prosinec/Medik z Norska: Brno je můj druhý domov
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Medik z Norska: Brno je můj druhý domov |
| Autor: | Masarykova univerzita, Irena Diatelová |
| Zdroj: | Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, prosinec 2016. S. 16. Dostupné online. ISSN 1801-0806 |
| Vydáno: | 13. prosince 2016 |
| Licence: |  CC BY 3.0 |
O Masarykově univerzitě Simen Brekke slyšel poprvé od norských studentů, kteří v Brně vystudovali medicínu – ti byli se studiem na Muni velmi spokojení a doporučovali ho ostatním. I díky jejich radě se norský student rozhodl na šest let vyměnit rodné Oslo za moravské Brno. „Čas tu letí hrozně rychle,“ říká pětadvacetiletý student čtvrtého ročníku medicíny.
První tři roky studia pro něj byly náročnější, protože byly více zaměřené na teorii. „Tento školní rok už ale rotujeme po brněnských nemocnicích. Co čtrnáct dní se střídáme na nejrůznějších odděleních, například na chirurgii nebo na dětském oddělení,“ přibližuje Brekke.
Přestože Brekke studuje anglický program medicíny, musí spolu se svými zahraničními spolužáky povinně absolvovat osm semestrů češtiny kvůli praxi a komunikaci s českými pacienty. „Čeština je těžký jazyk, hlavně gramatika. Ale rok od roku se zlepšuju,“ říká student.
Češtinu si neprocvičuje jenom ve škole a v nemocnici, ale také třikrát týdně na hokejových trénincích v Rosicích. Kromě toho také třikrát soupeřil v dresu Masarykovy univerzity proti VUT na hokejovém souboji univerzit. „Je to velký adrenalin stát na ledě před vyprodaným stadionem. Nejlepší věc na sportech je právě ta atmosféra,“ popisuje.
Na vyprodané stadiony je Brekke zvyklý ještě z Norska, před pár lety totiž hrával za národní hokejový tým. „Soutěžili jsme o světový i evropský pohár a cestovali jsme po světě. Po pěti letech jsem ale kvůli zdravotním problémům musel s hokejem přestat.“
Po skončení své hokejové kariéry si tak musel najít nové zaměření. Od malička vždycky vzhlížel k doktorům, takže začal uvažovat o povolání lékaře. Dostat se ale na medicínu v Norsku pro něj bylo nereálné, kvůli hokeji šla škola stranou. „Studium medicíny je u nás prestižní věc, máme jen pár set míst a školy přijímají uchazeče s nejlepšími známkami,“ vysvětluje Brekke.
Řada Norů proto míří studovat medicínu do zahraničí. Sice si za studium musejí platit, například na MU je to 250 tisíc korun za rok, norská vláda jim však půlku výdajů za školu proplatí, zvládnou-li úspěšně zkoušky.
Pro zemi je tento systém výhodný – ačkoliv je studium v Norsku pro místní zdarma, náklady státu na jednoho studenta medicíny se pohybují okolo šesti milionů korun. „Je levnější přispívat nám na studium v zahraničí,“ dodává medik.
Norský student je na Masarykově univerzitě velmi spokojený. „Máme moderní zázemí a učí nás skvělí učitelé. V Norsku možná máme trošku modernější systém a výuka je víc orientovaná na řešení problémů, v Česku ale jdou učitelé víc do hloubky, takže se toho naučíme víc,“ hodnotí vysokoškolák, který je zároveň ambasadorem lékařské fakulty a odpovídá zahraničním zájemcům o studium na nejrůznější dotazy.
Po dokončení studia se Brekke plánuje vrátit zpátky do Norska a stát se ortopedem. „Brno mi bude chybět, je to můj druhý domov, poznal jsem tu lidi z celého světa. Chybět mi bude i české pivo a Češi samotní, mám rád jejich smysl pro humor,“ směje se.