Muni/2016/prosinec/Jak se stát rájem pro start-upy? Brno k tomu má blízko

Údaje o textu
Titulek:	Jak se stát rájem pro start-upy? Brno k tomu má blízko
Autor:	Masarykova univerzita, Martina Fojtů
Zdroj:	Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, prosinec 2016. S. 4–5. Dostupné online. ISSN 1801-0806
Vydáno:	13. prosince 2016
Licence:	CC BY 3.0

Celý měsíc se v posluchárnách fakulty sociálních studií střídali izraelští experti, kteří přednášeli o tom, co stojí za podnikatelským a ekonomickým vzestupem jejich země. Byli tady proto, že se o Brně mluví jako o městě, kde se něco takového v menším daří také a mohlo by to jít ještě lépe. Opravdu? A co je k tomu potřeba?

Na rozloze asi 22 tisíc kilometrů čtverečních žije v Izraeli něco přes osm milionů obyvatel. A mimo jiné také největší procento akademiků (Izrael registruje nejvíce vědeckých článků na jednoho obyvatele ze všech zemí světa) a funguje zde více než tři tisíce start-upů (začínajících, inovativních podniků) a technologických firem, což je největší koncentrace mimo americké Silicon Valley.

Právě v Izraeli vznikly technologie, díky nimž je možné komunikovat přes WhatsApp nebo facebookový Messenger, technologie USB nebo třeba maličké kamery, které se schovají do pilulky, což lékařům umožňuje jednodušeji vyšetřovat lidské tělo. O tamějším rychlém rozvoji se mluví jako o zázraku a obšírně o něm pojednává celosvětově prodávaná kniha Start-up Nation autorů Dana Senora a Saula Singera.

Jak to, že se něco takového děje v zemi, která existuje jenom několik desítek let, permanentně musí řešit bezpečnostní situaci a 60 procent jejího území pokrývá poušť? Profesor Sheizaf Rafaeli, jenž působí na univerzitě v Haifě, to na své brněnské přednášce vysvětloval kombinací hned několika faktorů.

Proč zrovna Izrael…

Izraelská vláda podle něj inovativní podnikání výrazně podporuje. Data organizace OECD říkají, že v roce 2014 investovali Izraelci 4,1 procenta hrubého domácího produktu do výzkumu, což bylo po Jižní Koreji nejvíce na světě. Pro srovnání Česká republika vydala na stejnou položku v témže roce necelá dvě procenta HDP.

Jako další důvod Rafaeli jmenoval trochu překvapivě povinnost projít si vojenskou službou. „Ženy slouží v armádě dva roky, muži tři a všichni přitom musí potkat lidi z jiných sociálních vrstev, což je neobyčejně cenná zkušenost,“ podotknul Rafaeli, jenž za úspěchem vidí také povahu Izraelců, kterou charakterizoval slovem chucpe. „Překládá se to jako specifický druh opovážlivosti. Často máte pocit, že byste takové lidi zabili. Jejich ohromnou výhodou ale je, že umí myslet mimo vymezené hranice, a to se v podnikání počítá,“ zdůraznil Izraelec.

Ačkoliv něco z toho lze odmítnout jako produkt tvorby mýtů, které si o sobě tak trochu vytváří každý národ, Vojtěch Krmíček, manažer start-up programu Jihomoravského inovačního centra (JIC), dává Rafaelimu v mnoha ohledech za pravdu. „Izraelský úspěch je skutečně dán kombinací mnoha faktorů. Z mého pohledu hlavně tím, že tam uzrálo prostředí, které je podnikání nakloněné. My v sobě ještě pořád tolik zkušeností nemáme. A rozhodující je výrazná veřejná podpora.“

…a jak se mu podobá Česko

Když dostane Krmíček otázku, zda je něco takového možné i v tuzemsku, bez zaváhání zareaguje, že ano. „Jen se podívejte, o jak velký kus jsme se posunuli za posledních patnáct let v Jihomoravském kraji a jak se třeba změnila oblast pod Palackého vrchem,“ naráží Krmíček na prudký rozvoj míst kolem dnešního sídla Jihomoravského inovačního centra, kam nastěhovala svoje kanceláře řada technologických firem ze zahraničí nebo se tam rozrostly místní postupně se rozvíjející podniky.

Také podle Viktorie Klímové z Výzkumného institutu pro inovace na Ekonomicko-správní fakultě MU je Brno ukázkovým příkladem. Město za to vděčí hlavně rozvoji firem zabývajících se informačními a komunikačními technologiemi a vědeckých institucí. „Vyčíslení ekonomických přínosů by bylo obtížné, ale můžeme sledovat například počet zaměstnaných v IT sektoru, počet firem, vytvořenou přidanou hodnotu nebo export,“ dává příklad „tvrdých“ hodnotících kategorií Klímová.

Důležité jsou podle ní ale i ty „měkké“. „Co se číselně těžko vyjadřuje, je to, že tyto firmy propagují kraj v zahraničí, budují jeho dobré jméno, a tím sem přitahují další firmy a špičkové odborníky. Příklady úspěšných vytváří optimistické a inspirující prostředí, a motivují tak k zakládání dalších podniků a start-upů. Přítomnost těchto firem také často umožňuje místním, aby jako první využívali jejich nové technologie.“

Že se něco takového daří, tomu podle oslovených odborníků vděčí kraj do značné míry za to, že byla už krátce po přelomu tisíciletí vytvořena Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje. V době, kdy několika tradičním firmám blízkoa tedy poskytovatelům pracovních míst definitivně došel dech a hrozilo, že se z města a jeho okolí stane oblast montoven, se politická reprezentace strategií přihlásila k podpoře znalostní ekonomiky, výzkumu a právě inovativního podnikání.

Žádný jiný kraj se v tomto ohledu jižní Moravě zatím nepřibližuje. Ve většině případů tomu chybí právě systematická podpora ze strany politické reprezentace. „Přitom něco podobného je možné i jinde. Z mého pohledu na rozvoj pořád čeká Ostrava, perspektivní je Olomouc nebo Zlín. Úspěšné start-upové prostředí totiž jde vytvořit ve městech až od určité velikosti, jsou k tomu potřeba univerzity a jejich mladí lidé a už fungující firmy,“ vysvětluje Krmíček.

Podpora se vyplatí několikrát

Systematická práce později způsobuje, že se pozitivní efekt násobí. Příkladem může být jedna z prvních brněnských start-upových firem, společnost Y Soft, jež vyrábí software pro řízení hromadného tisku v organizacích. Sama vyrostla během několika málo let a teď už prostřednictvím investičního fondu pomáhá svým následovníkům.

Není to žádná charita. Y Soft si od investice přirozeně slibuje další zisk. Poskytuje ovšem to, co je pro řadu slibně se rozjíždějících mladých firem tím, co rozhoduje o definitivním úspěchu, nebo odsouzení k úpadku: kapitál na pořádný rozjezd. Vyprávět by o tom mohl Jiří Matela, absolvent fakulty informatiky, jehož společnost Comprimato takto získala jeden milion eur od zmíněného fondu Y Soft Ventures a Credo Ventures.

Dalším znakem dospívajícího podnikatelského prostředí je i to, že po produktech mladých firem už se ohlížejí také ty zajeté. Někdy zkrátka přijdou na to, že je vyjde levněji, když si inovaci koupí, než aby ji pracně se všemi pokusy a omyly vytvářely samy.

„Nedávno nás přesně z tohoto důvodu oslovila Škoda Auto. Jiný příklad je jeden z našich start-upů, který vytvořil systém pro podporu lidských zdrojů a koupila ho společnost LMC, jež stojí za největším pracovním portálem Jobs.cz,“ vyjmenovává Krmíček a chválí také skutečnost, že už dorostla generace obchodníků, jež pomáhá svým následovníkům.

V 90. letech by si to nedokázali představit, to měli spoustu práce s budováním vlastního byznysu. S tím, jak si splnili podnikatelské sny, mají ale víc prostoru, aby poskytli rady (a leckdy i peníze ve formě investic) mladším. Jihomoravské inovační centrum takové mentory sdružuje. Aktuálně jich má kolem stovky.

Brnu silnici, státu plán a odvahu

Vypadá to, že minimálně v Brně a na jižní Moravě všechno spěje správným směrem. I tady by se ale ještě hodilo spoustu věcí udělat. „Mají-li jihomoravské firmy uspět mezinárodně, musí více spolupracovat se zahraničními subjekty. V tom je omezuje i špatná dopravní dostupnost Brna, například chybějící spojení s Vídní, kterou lze považovat za významné evropské centrum inovací a znalostí,“ upozorňuje na dlouholetý problém moravské metropole Viktorie Klímová. Slabou stránkou Jihomoravského kraje je dle jejích slov rovněž koncentrace inovačních aktivit do Brna a nevyužitý potenciál zbývajících částí kraje.

Jenže ne všechno je v moci této úrovně samosprávy. Nejvíc kompetencí má v rozvoji inovativního prostředí stát. A ten se v českých podmínkách zatím moc nevyznamenává. Chybí ucelená koncepce podpory. Jednotlivé snahy často končí s volebními obdobími, naráží na neschopnost předat si informace při personálních změnách nebo na to, že si téma přehazují různá ministerstva.

Jako ilustrace poslouží takzvaný Seed fond, který měl už před třemi lety začít fungovat, aby pomáhal investovat do rizikových projektů, které jinak hledají zdroje peněz jen obtížně. Dotklo by se to mimo jiné spin-off firem, jež se rodí na základě vědeckých výsledků z univerzit a výzkumných institucí. „Fond dodnes nefunguje, a to z mnoha důvodů, mimo jiné kvůli průtahům při přípravách a problémům při výběru správce fondu. Teď se čeká na druhé kolo, kdy bude možné čerpat evropské peníze. Začne se snad příští rok,“ informuje manažer, jehož zaměstnavatel mezitím rozjel vlastní nástroj, firmu JIC Ventures.

10 tipů pro rozjezd podnikání

1. Bojíte se neúspěchu? Nebojte. Období trávené na univerzitě je asi jediné, kdy si můžete dovolit zkoušet věci bez velkého rizika.

2. Nevymýšlejte věci, které už někdo vymyslel.

3. Máte skvělý nápad? Zeptejte se, jestli si totéž myslí i úplně neznámí lidé. Ať je jich aspoň 20.

4. Produkt, který neřeší zákazníkův problém, nemůže uspět.

5. Firma, která nezná svého zákazníka, nemůže uspět.

6. Jak se chová trh, na který cílíte? Roste, klesá? Sledujte novinky a trendy oboru.

7. Jste vynálezce nebo obchodník? V budoucí firmě musíte mít zastoupeno obojí.

8. Bez práce opravdu nejsou koláče. Start-up lifestyle je sice fajn, networking, zábava, ale jenom tímhle a přes noc ještě nikdo nezbohatnul.

9. Počítejte. Náklady, investice, potenciální výnosy, všechno. Jenom čísla ukážou, jestli máte úspěch.

10. Nedaří se? Vydržte.