Muni/2016/listopad/Levné nákupy a pivo. Výzkum ukázal, jak Rakušané vidí Čechy
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Levné nákupy a pivo. Výzkum ukázal, jak Rakušané vidí Čechy |
| Autor: | Masarykova univerzita, Ema Wiesnerová |
| Zdroj: | Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, listopad 2016. S. 7. Dostupné online. ISSN 1801-0806 |
| Vydáno: | 14. listopadu 2016 |
| Licence: |  CC BY 3.0 |
Když se lidí v příhraniční oblasti jižní Moravy zeptáte, co si vybaví, když se řekne Rakousko, naprostá většina odpoví Vídeň. Následuje slovo soused a pak životní úroveň a práce. Rakušané si za Českem zase vybaví levné nákupy, Prahu a pivo.
Mimo jiné tyto informace vyplynuly z šetření, které letos v pohraničních okresech na české i rakouské straně dělali studenti z Muni spolu s kolegy z Vídeňské univerzity.
Dotazník, který vyplnili s 312 obyvateli jižní Moravy a 446 respondenty z Dolních Rakous, byl hlavní částí projektu Transformace pohraničí na příkladu jihomoravského-dolnorakouského regionu, který inicioval Milan Jeřábek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Otázce vztahů v pohraničí se věnuje dlouhodobě, dříve se zabýval otázkou česko-saské spolupráce. Tamní spolupráce se ale prý dařila lépe než s Rakouskem. „Důvody jsou různé – větší či menší část Rakušanů má problémy s rozpadem Rakouska-Uherska, Benešovými dekrety nebo Temelínem,“ uvedl Jeřábek.
Nejvýraznějším milníkem ve vývoji vzájemných vztahů byl podle něj pád železné opony. Z dotazů mezi obyvateli pohraničí však vyplynulo, že vnímání změn, které tato událost přinesla, je rozdílné. Například doprava se podle většiny Čechů zlepšila, Rakušané to vidí opačně. Pozitivně hodnotí lidé na obou stranách změny v cestovním ruchu.
„Relativně shodné je i vnímání sousedů na druhé straně hranice. Češi a Rakušané se vzájemně posuzují jako přátelští, nekomplikovaní a relativně důvěryhodní,“ uvedl Jeřábek. Zároveň ale dodal, že pro Rakušany často nejsou Češi rovnocenní partneři a stále je vnímají jako součást východního bloku, který je méně bohatý a úspěšný než oni.
Výzkum také poukázal na tradiční velkou překážku ve vzájemné komunikaci a tou je jazyková bariéra. „Z dotazování vyplynulo, že Jihomoravan, který neumí německy, málokdy do Rakouska vůbec zavítá. Lidé, kteří se kromě toho nedomluví ani anglicky, pak mají častěji negativní pohled na vzájemnou spolupráci,“ doplnil Ondřej Macík, jeden ze studentů zapojených do výzkumu.