Muni/2016/říjen/Univerzita se musela bez fakulty 11 let obejít
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Univerzita se musela bez fakulty 11 let obejít |
| Autor: | Masarykova univerzita, Martina Fojtů |
| Zdroj: | Muni : měsíčník Masarykovy univerzity, říjen 2016. S. 3. Dostupné online. ISSN 1801-0806 |
| Vydáno: | 17. října 2016 |
| Licence: |  CC BY 3.0 |
Změňme výuku učitelů, zní často z různých míst směrem k pedagogickým fakultám. Co se někdy může zdát jako akutní problém, se jeví trochu jinak, když se člověk ponoří dramatické 70leté historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
Pravidla, podle kterých se budoucí učitelé vzdělávali, se měnila jen za dobu její existence hned několikrát. V souvislosti s jednou z velkých změn dokonce fakulta přestala být na 11 let součástí univerzity.
Pedagogická fakulta MU vznikla stejně jako její sestry na Univerzitě Karlově a na univerzitách v Olomouci a v Bratislavě v roce 1946. Byla to součást poválečných změn. Stalo se tak na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše z roku 1945 a navazujícího zákona z roku 1946.
„Naplnily se tak demokratické požadavky učitelstva obecných a měšťanských škol dožadujících se po celá desetiletí vysokoškolského učitelského vzdělání, což by znamenalo zrovnoprávnění učitelského povolání s ostatními tradičními akademickými profesemi,“ uvedl v materiálu o historii fakulty František Čapka z místní katedry historie. Ale doplnil také, že pozdější vývoj ideu vzniku pedagogických fakult nenaplnil, spíš ji naopak zdiskreditoval.
Prvním děkanem fakulty se stal odborník na českou gramatiku a dialektologii František Trávníček a první schůze učitelského sboru se konala 21. října 1946. Přítomen na ní byl i dnes už slavný český filozof Jan Patočka, který tady krátce učil. Stejně jako jiným fakultám Masarykovy univerzity se ani té pedagogické nevyhnulo různé přesunování. Výuka před lety začínala ve stejné ulici, jako se odehrává dnes, v budově číslo 7, a to přesně 10. listopadu 1946.
Než se život na nově vzniklé části univerzity stihnul ustálit, zahýbal s ním únorový komunistický převrat. „Už v předúnorovém období se zde projevovalo značné politické napětí mezi učiteli i zaměstnanci podle toho, ke které politické straně se hlásili. Už na konci února 1948 byl vytvořen akční výbor Národní fronty, který zahájil kádrování učitelů i studentů a jejich vylučování, pokud neměli správný profil,“ píše Čapka.
Obsahu výuky i pravidlům přijímání studentů začala vládnout marxistická ideologie. K tomu se přidaly významné změny ve státním systému přípravy učitelů, které vygradovaly zákonem z roku 1953, jež pedagogické fakulty z rámce tehdejších československých univerzit vydělil. Masarykova univerzita tak přišla o svoji historicky pátou fakultu, ze které se stala Vyšší pedagogická škola později ještě přeměněná na tzv. pedagogický institut.
Institutů se v tehdejším Československu zrodilo dvacet, na každý kraj připadal jeden spravovaný krajským národním výborem. V jihomoravském fungovaly tři – brněnský, jihlavský a gottwaldovský (zlínský).
„Existence tří těchto zařízení se ale brzy ukázala jako nadbytečná. Zvláště když se složitě zabezpečovala odpovídající odborná úroveň pedagogů v Jihlavě a v Gottwaldově,“ popisuje Čapka stav, který vyústil v to, že se nakonec v roce 1964 pedagogická fakulta znovu zrodila a vrátila se do svazku fakult Masarykovy univerzity.