Moravské nápěvy

Údaje o textu
Titulek: Moravské nápěvy
Autor: trad., Rudolf Wünsch (hud. úprava)
Zdroj: WÜNSCH, RUDOLF: Moravské nápěvy.
Vydáno: Brno: 1922
Licence: PD traditional

Moravské nápěvy

Půl kopy národních písní pro školu dvojhlasně s průvodem houslí upravil

Rudolf Wünsch

nákladem

Ol. Pazdírka v Brně, Česká ul. č. 32. Č. N. 323 1922

Moja matiEditovat

Moja mati decke říká,
že mě strčí do petlíka;
nestrčí, nestrčí,
já mám oči kočičí

Moja mati decke repce,
že mě ani žádné nechce;
já nechco sedláka,
já mám radši vojáka.

 

Za našema humnamaEditovat

Za našema humnama,
za našema humnama,
zabele tam šohaječka, šohaječka,
šohaja, šohaja.

Trefele ho do bočko,
trefele ho do bočko,
čtere kolke a pět bročko, a pět bročko
do bočko, do bočko.

Dež ho na máre dale,
dež ho na máre dale,
šeck rob z celéch Kánic, z celéch Kánic
plakale, plakale

 

Mám já poleEditovat

Mám já pole, to je pole
na pěkné rovině.
Kdo chce moje pole orať,
mosí pěkný koně mívať
pěkně je širovať.

Mám já pole, to je pole
při pěkném potůčku.
Kdo chce moje pole orať,
mosí koně oširovať
pěkně polehóčku.

 

Dobře u sedláka sloužitEditovat

dobře u sedláka je.
Ráno jabka, večír jabka,
a v poledne řepa je.

 

Divijó se, divijóEditovat

Divijó se, divijó:
aj, nač Líšenščí pijó?
Voni majó peníze
zakopanýv trňó,
zakopanýv trňó.

Poďme hím je, děvčata,
aj, poďme hím je vzíti,
kópíme hím k neděli
za klobóček kvítí,
za klobóček kvítí.

Aj! za klobóček kvítí,
aj! do kapce šatýček,
máš přijíti, šuhájko,
pod ten náš žundříček,
pod ten náš žundříček.

 

Muzikanti, co děláte?Editovat

Muzikanti, co děláte?
Muzikanti, co děláte,
aj, máte husle a nehráte,
aj, mte husle a nehráte.

Zahréte mně na husličky,
zahréte mně na husličky
a rozveselte ty dróžičky
a rozveselte ty dróžičky,

Zahréte mně na tó basu,
zahréte mně na tó basu
a rozveselte všecku chasu
a rozveselte všecku chasu.

Zahréte mně na ty dudy,
zahréte mně na ty dudy
a rozveselte všecky všudy
a rozveselte všecky všudy.

Zahréte mně všeci spolu,
zahréte mně všeci spolu
a vyprovoďte mně až domů
a vyprovoďte mně až domů.

 

Nekerá panenkaEditovat

Nekerá panenka chce se vdávat,
nehomí rokávce vodeprávat;
popadna rokávce běží k matce:
„Veperte, maměnko, te rokávce!“

Nekerá panenka chce se vdávat,
nehomí slepičkám vohledávat;
popadna slepičku běží k matce:
„Voldéte, maměnko, má-li véce!“

 

TrnavečekEditovat

Mám já v levé noze trn a trn a trnaveček,
mám já v levé noze trn a trn a trn.
Kde máš trn? kde máš trn?
Běhala sem po hájíčku,
zapíchla sem trnavečku.
Mám já v levé noze trn a trn a trnaveček,
mám já v levé noze trn a trn a trn.

 

Dívča, dívča!Editovat

Dívča, dívča, laštovička,
vídal jsem ťa od malúčka!
Ach, ešče ťa kolébali,
a už ťa mňa slubovali.

Šohaj, šohaj, laštovička,
odpadls mi od srdéčka!
Jak od srdca tak od lásky,
jak to jabko od halúzky.

 

Zahré, dám ti patákEditovat

Zahré, zahré, dám ti paták,
mám jé duma v drohých gaťách;
zahré, zahré, dám ti dva,
mám je duma voba dva.

(Mozekanti, ve ste svatí,
ve přendete do nebe
meze svatý kokolatý,
co dělajó: be, be, be.)

 

Za horama svítáEditovat

Za horama svítá,
bude brzy den, den, den,
bude brzy den,
Joza s pece hlídá
a kóká se ven, ven, ven,
a kóká se ven.

Kolo hrnce obskakuje
a po jedné vytahuje:
pojďte, šeške, ven, ven, ven,
pojďte, šeške, ven!

 

Po valašsky od zeme!Editovat

Po valašsky od zeme!
kto mi kozy zaženie?
„A ja by ti bol zahnal,
ale som sa vlka bál.“

Hoj, cie, koza, kozina!
daj nám syra, gazdina;
ak nám syra nedodáš,
slabých chlapcov vychováš.

Ví boh, ví boh kde si bol,
kde si taký umokol?
„Bol som tam za horami,
pásol som tam barany.“

Štyry kozy, piaty cap,
kto vyskočí, bude chlap:
i ja by bol vyskočil,
ale som sa potočil.

 

Zpívejte, vážanští kohouti!Editovat

Zpívejte, vážanští kohouti,
ať se mé srdečko nermoutí;
zpívejte mně vesele,
ať se srdce zasměje,
ať se mé srdečko zasměje.

 

Skázala mně včeraEditovat

Skázala mně včera
šafářova céra
ze dvorečka, ze dvora,
ze dvorečka, ze dvora.

Že mně dá šáteček
vyšívaný šecek
do kolečka, do kola,
do kolečka, do kola.

Neber si synečku
ze dvora cérečku,
ze dvorečka, ze dvora,
ze dvorečka, ze dvora.

Ona má sukničku
zašubranú šecku
do kolečka, do kola,
do kolečka, do kola.

 

Pro keho's se zrodila?Editovat

Pro keho's se, má milá,
pro keho's se zrodila?
Ach, já sem se zrodila,
habech chlapce šidila.

Nebelo mně dvacet let,
vošidila sem jich pět,
ješče tebe šidit mám,
to já juž nehodělám.

 

Hore, bratři!Editovat

Hore, bratři, hore vstávejme,
do Betléma rychle chvátejme!
Dary s sebou vezměme
a Ježíška pozdravme,
takto jemu zvučně zahrejme:
dudlaj, dudlaj, dudlajda,
dudlaj, dudlaj, dudlajda,
takto jemu zvučně zahrejme!

Vítáme tě Ježísku malý,
neseme ti my pěkné dary.
Dary my tobě dáme,
co jen my sami máme
k tomu tobě zvučně zahráme:
dudlaj, dudlaj, dudlajda,
dudlaj, dudlaj, dudlajda,
k tomu tobě zvučně zahráme!

 

Keď som bol malučýEditovat

Keď som bol malučý pacholíček,
stúpil mi koníček na malíček,
a mňa včíléj prstok bolí
už sa mi nězahojí,
Bože mój, nězahojí.

 

Pozná, keré je ženatéEditovat

Pozná, pozná, keré je ženaté:
má botiska od blatiska,
klobók ledajaké.

Pozná, pozná, keré je svobodné:
ten si decky pěkně chodí,
klobóček parádné.

 

Šla Líšňačka po selniciEditovat

Šla Líšňačka po selnici,
nesla v krošni kořata,
potál jo tam její milé,
že jí škrošňo rozseká.
Ach no, no, můj milé,
teho te mně nedělé,
všecke kořata si pober,
jenom mně škrošňo neché!

 

Rodiče, rodičeEditovat

Rodiče, rodiče,
može vám lito byť,
vychovali stě mě,
včil musím od vas iť.

Vychovali stě mě
jak pěkne jablečko,
včil vas o mě boli
to vaše srdečko.

Vychovali stě mě
jak bily tulipan,
a včil je nade mnu
na vojně inši pan.

 

Ózká cestaEditovat

Ózká cesta, ózká
za mó miló dneska;
nebela be ózká,
debe bela láska,
šel bech za ňó dneska.

 

Na to rozlóčeníEditovat

Na to rozlóčení
mému potěsění
postavím pod okny máj,
aby věděli
falešní ledi,
že já už nechodím k vám.

Obsedlám koníčka
a dám mu senečka,
přibiju podkověnky,
aby věděli
falešní ledi,
že jedu od panenky.

 

Voděnka studenáEditovat

Voděnka studená
jako led, jako led
Nemožu má milá
na tebe zapomět.

Jednú zapomenu,
podruhej zpomenu,
po třetí, má milá,
slzy mě polejú.

 

Chodila po včelínkuEditovat

Chodila po včelínku,
trhala jatelinku:
a co mně ta jatelinka nevoní,
že už k nám můj milý nechodí.

 

Tráva nerosteEditovat

Tráva neroste,
edem za vodú
a kde rožnovští
mládenci jedú.
Tramtara, tramtara, ra ra ra, ra ra ra ra,
Tramtara, tramtara, ra ra ra ra,

Aj, jidú, jidú,
edem někteří,
kteří nosijá
na hlavách peří.

Na hlavách peří,
bílé klobúky,
oni sa nesú
jako panenky.

 

Zahučaly horyEditovat

Zahučaly hory,
zahučaly lesy,
kam ste sa poděly,
moje mladé časy,
moje mladé časy?

Moje mladé časy
neužily krásy,
moje mladá leta
neužila světa,
neužila světa.

Ješče sa ten kameň
ve vodě obrátí,
ale moja mladost
nikdá sa nevrátí,
nikdá sa nevrátí.

 

Spadla mi šavličkaEditovat

Spadla mi šavlička,
s vraného koníčka,
poď mě ji, milá, podať,
já musím narukovat.

Poď jenom, poď honem,
spadla mi na kameň,
ať sa mi nerozlomí
palášek ocelový.

 

Vorala černýma volamaEditovat

Vorala, vorala, černýma volama,
huš, huš, huš, pane, pane vole,
huš, huš, huš, pane, pane vole
s rohama,
s rohama.

 

Voči černéEditovat

Voči, černé voči, ty já mám nérači,
voči, černé voči, ty já mám rád,
a černé vočičky a bílé ručičky,
habe se hočily něco dělat.

Podívé se za mnó, potěšení moje
podívé se za mnó z vokynka ven,
jak mně pěkně hráli, dež mě veváděli,
dež mě veváděli z hospody ven.

 

Sivá holuběnkoEditovat

Sivá holuběnko, kdes byla?
Sivá holuběnko, kdes byla?
že jsi svoje popelavé peří,
že jsi svoje popelavé peří ztratila?

Lítala jsem venku na poli,
lítala jsem venku na poli,
a to tobě, můj zlatý synečku,
a to tobě, můj zlatý synečku, na vzdory.

Nalíknu já na tě žitný klas,
nalíknu já na tě žitný klas,
abys ty k nám, sivá holuběnko,
abys ty k nám, sivá holuběnko, přišla zas.