Moji Čechové, upřimní vlastenci!
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Moji Čechové, upřimní vlastenci! |
| Autor: | Václav Matěj Kramerius |
| Krátký popis: | úvodní slovo k 1. číslu druhého ročníku Cís. a král. Pražských poštovských novin |
| Zdroj: | Kraméryusowy Cýs. k. Pražské Posstowské Nowiny, 1790, č. 1. druhý roční běh. 2. ledna 1790 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Moji Čechové, upřimni vlastenci!
Nemám, co bych Vám při tomto nastávajícím Novém Roce za dar obětoval, jedině upřimné české srdce, kteréž sem od svých milých předků přijal. A medle, co jest nad upřimné srdce vzácnějšího, co znamenitějšího: Upřimné srdce žádného podvodu a ouskoku, žádné licoměrnosti a falše, žádné lsti, a slovem žádné ošemetnosti nezná. Upřimné srdce každou společnost, každou obec, a každou krajinu lépe a trvanlivěji dohromady víže. Zdeť upřimné srdce vrchní místo má, tu všeliké věci lépe od rukou dvou i mile jeden druhému sebe propůjčuje, a nedopouští žádný, by kdo i v tom nejmenším nespravedlivě stižen byl, aneb jináč od ošemetníků nátisky trpěl. Totoť všecko dobré toliko z upřimného srdce pochází i jakýť tedy můž vzácnější býti dar, jako když přítel příteli, soused sousedu, a krajan milému krajanu své upřimné srdce daruje.
Čeho ale Vám, moji nejmilejší Čechové! vinšovati mám: - Má láska k Vám jest neobmezená, tak že nevím odkud těch slov nabrati, kterýmiž bych Vám svůj upřimný vinš přednesti chtěl. Především předce vinšuji Vám, aby všeliké zlé věci, kteréž Vás snad minulého roku kormoutili, v tomto nastalém roce daleko od Vás zapuzeny byly, a zastkvěly se Vám takové, jakýchž Vy k svému pohodlí, k vyhnutí se všeliké strasti a ouzkosti, a k nabytí opravdového štěstí i všeho dobrého zapotřebí býti uznáváte. Za druhé vinšuji Vám, poněvadž dosavad Mocnářové mezi sebou válčí, a nadto národové teď nejedni sami sebe potírají a hubí, aby tedy mezi Vámi svornost a svatý pokoj, nad nějž v těchto časích nic lepšího nemáte, panoval i aniž dávejte příčiny, kteráž by tomuto všemu Vašemu dobrému na překážku byla. Posléz vinšuji Vám, a tenť jest vinš všech upřimných Vlastenců, aby se láska Vaše k vlasti po celém Vašem slavném království od východu až k západu, a od poledne až k půlnoci rozšířila, a jako v nějaké slávě vzhůry vznášela. Za tou příčinou odvezteš všelikou zastaralou kyselost, kterouž ste (snad z nedopatření a bezděky) proti svému otcovskému jazyku měli, a nechať nenávist jeho více do srdcí Vašich nevstupuje, a pak časem zvíte, že Rusové, Poláci, Pomořané, Slezáci, Moravané, Slováci, Dalmatové, Dolňáci, Moldavané, Srbové, Vendové, Charvátové, a mnozí ještě slavní národové po všech končinách světa rozšíření naši spolubratři jsou, a našeho, s malým toliko rozdílem, slavného Slovanského jazyka užívají.