Modlitby pro všední dny a svátky/Modlitba za zesnulé (הזכרת נשמות)
| Modlitby pro všední dny a svátky Augustin Mojžíš Stein | ||
| Modlitba o radostné slavnosti udílení zákona (שמחת תורה) | Modlitba za zesnulé[1] (הזכרת נשמות) | Modlitba mladé dívky |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Modlitba za zesnulé[1] (הזכרת נשמות) |
| Autor: | August Stein |
| Krátký popis: | modlitba |
| Zdroj: | Soubor:STEIN, August - Modlitby pro všední dny a svátky.djvu Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | Praha, 1899 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
Otče v nebesích! Pane života! V ruce Tvé jest život náš. Ty vdechuješ dech ve schránku člověka, aby živým byla tvorem, a opět jej odnímáš, když cíl pomíjejitelnosti přiblížil se smrtelníku, aby pak na dále trval na výšinách nebeských v ochraně Tvé. Člověka pobyt na zemi je pomíjejícím jako stín, jenž při západu slunce mizí a zaniká. Protož člověk nechť po dobu krátké své pouti pozemské pamětliv je pomijicnosti a hledí nastřádat pokladů, jež nepropadají prachu, jež přečkají tělo lidské: poklady ctnosti a šlechetných skutků, jež podobny jsouce duši, z níž pocházejí, pomijicné dočasnosti nenáležejí, nižádnému zničení nejsou podrobeny, nýbrž věčně vzrůstajíce tvoří ovoce života.
Též drahých příbuzných a přátel v lásce vzpomínati máme a pamětlivi toho býti, jak milými nám byli, za spásu duše jejich k Bohu modliti se, aby je ochraňoval a spásu jim udělil a my abychom opětnému spojení s nimi hleděli vstříc s klidnou a pokojnou myslí. Tvá spravedlnost nevyzpytatelná i mně odňala drahou osobu a vzpomínka na tuto ztrátu nenahraditelnou plní smutné mé srdce bolestí a trpkostí. Promiň, o Pane, že cit lidský mé oči k slzám nutí, vždyť pocit duše před láskou Tvou není hříchem.
Již zhynuli mně milí moji? Nikoliv, nezhynuli mně, odebrali se v Tvé věčné království nebeské. Proč tedy truchlím? Vždyť opět shledám se s nimi, shledám se s nimi tam, kde není smrti ani odloučenosti více.
Modlím se za spásu duše
| svého drahého zesnulého otce | své drahé zesnulé matky |
a příbuzných svých, jakož i za spásu duše svých bližních; přijmi je s otcovskou láskou na výšinách nebeských, nevzpomínej poklesků jejich, ale pomni, že byli tvorové Tvých rukou. Uveď je v světlo, přijmi je v blaženost svou a popřej jim, by v lesku pravé ctnosti Tvou vznešenou tvář zřeli a probouzejíce se potěšili se slastným pohledem na Tvou velebnost. Amen.