Ruch (almanach 1870)/Matka a dítě

Ruch (almanach 1870)
Prapor	Matka a dítě	Slza díků

Údaje o textu
Titulek:	Matka a dítě
Autor:	Otakar Červinka
Zdroj:	ČAPEK, Antonín; DÜRICH, Josef. Ruch : almanah omladiny českoslovanské. Ročník druhý. Praha : I. L. Kober, 1870. s. 33–34. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Vznášel se anjel nad zesnulou zemí,
v objetí jeho dítko klidně spí,
ve výši hvězdy svědkové jsou němí
a v důli země temná, tichá dlí.
Snášel se anjel k zemi níž a níže,
a dítko přitulí se k němu úže,
neb pod nimi jest rodná jeho chýže,
kde matka klečí u prázdného lůže.
Klečí a pláče, modlí se a vzdychá
a vroucně oko k nebi zvedne pak:
ach, dítě moje, dítě! šepce zticha
a uslzený opět skloní zrak.
I probudí se dítko v anjelském objetí
a k anjeli potichu takto dí:
Ach mama, mama! a již dolů letí,
polibkem jeho máť se probudí.
A probuzena usmívá se sladce,
svůj vděčně vznese k nebi vzhůru hled,
nevidí dítko — ale zdá se matce,
že ještě cítí políbení sled.
A stojí anjel dlouho v usmívání,
za slzou slza z očí jeho kane,
s úsměvem potom nad ženou se sklání;
i usne ona, řkoucí: „Díky, pane!“
I spala matka s děckem spánek sladký,
a cherub nad nimi ozářen stál:
vždyť byl on jednou matkou této matky
a jako ona pro dítko své lkal.