Marnosti/X
Marnosti Viktor Dyk | ||
IX | X | XI |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Marnosti |
Podtitulek: | X |
Autor: | Viktor Dyk |
Zdroj: | DYK, Viktor. Marnosti. Praha: Moderní revue, 1900. s. 18–19. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Johann Peter Eckermann, Vilém Mrštík, Johann Wolfgang von Goethe, Výmar |
Na nebi měsíc chladně svítí.
Je dlouho, nežli ráno vstane.
„Má úcta, Vaše Excellence!“
„Má úcta, pane Eckermanne!“
„Jakž?! Země těžká, čas je nudný.
Klid olympský se zvolna ztrácí!“
„Já píši k básni o počasí
poslední hořkou variaci!“
„Chci nové verše své Vám přečíst.
— Jsem konservován, leccos umím!“
„Jsem, Excellence, velmi dojat,
ač zcela dobře nerozumím!“
„Zdá se mi, přec Vás schvátilo to.
A Vaše tvář — což? — je tak bledá.“
„O řečích zápisky jsem ztratil,
mluvených včera u oběda!“
„Věc ovšem smutná!“ „Excellence,
zápisky moje mnoho platí.
Pan Vilém Mrštík v dálných Čechách
začal nás…“ „Žel Bůh!“ … „citovati!“
Tak chladnou nocí stíny chodí,
dva pyšné stíny beze žáru.
Wolfang von Goethe s Eckermannem
se procházejí po Výmaru.
Zdvořilé řeči spolu vedou,
jež vyznívají ironií.
S grandezzou odstavených bohů
strašidel hrají komedii!