Marnosti/Prometheus

Marnosti Viktor Dyk
XXXVII	Prometheus	Písně z Montblancu

Údaje o textu
Titulek:	Marnosti
Podtitulek:	Prometheus
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	DYK, Viktor. Marnosti. Praha: Moderní revue, 1900. s. 60–63. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Prometheus

Bestie!
Nepřestaneš?
Konservativní příliš element
(tak už jsou orlové kleslí?!)
do jater mojich klofáš.
Někoho živého vem:
dítě, jež rozpíná náruč
nad propast odnes!
Zde je mrtvola.
Či ti to lhostejno, orle?

            Ale hůře:
            nehýbám se.
            Ne Zeus
— přísahám, ne! —
celý Olymp nezabránil by,
celý Olymp nepotrestal by.
            — já sám!

To všechno pro ten oheň,
kterým nyní hospodárně
večeři lidé upravují,
za zimy ostré mrazy plaší,
a na němž kacíř hoří občas,
Promethee!

Ten oheň
plál tobě příliš intensivní,
byl’s příliš osvícen.
Je třeba dobře hospodařit.
„Nic příliš!“

Ten oheň
hle, neklidně jak v tobě hoří!
Ničivě, nepřátelsky hoří,
zrádně hoří,
tvou osvětluje malomoc,
malomoc bohů,
malomoc světů,
Promethee!

Mohl’s být klidný
bez toho ohně.
Poznáváš teď —
a to tě usmrcuje.
Tak osvícený
díváš se v moře.

Lehcí tvorové tohoto světa
mávají křídly
a letí.

Dobrodruzi
se vydávají na cesty:
za zlatým rounem, za láskami
s rozepjatými rameny
jdou.

A jiní leží
mrtví už,
mythy se tvoří
nad jejich hrobem.
V zápase padli,
mají klid.

Celý Olymp nepřemohl,
přemohlo poznání.
Za marné bohy,
za marnou lidskost,
za marný život
já prozřel.

Ještě neváhají
lháti si lidé,
a vášně ještě
pobouří nervy,
a jesle sofisma
kouzlem svým vábí,
co ty, Promethee,
myšlénkou zabit,
kterou’s neunes’,
a zabit vzpourou,
aniž jsi vytrval,
opuštěn ležíš,
bojovník poražený,
bez štítu —

Skácel jsi s modlou
svůj vlastní život,
podkopal’s základ,
budova padá,
Promethee!

Bestie, orle,
nepřestaneš?!