Měl jsem psa a kočku/Pes

Měl jsem psa a kočku Karel Čapek
Kočka	Pes	O nesmrtelné kočce

Údaje o textu
Titulek:	Pes
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	ČAPEK, Karel. Zahradníkův rok; Měl jsem psa a kočku; Kalendář Městská knihovna v Praze (PDF)
Vydáno:	ČAPEK, Karel. Zahradníkův rok ; Měl jsem psa a kočku ; Kalendář. Praha : Československý spisovatel, 1983
Licence:	PD old 70

Ani chudák čubička nevěděla, jak k tomu přišla; jenom jí bylo těžko, tuze těžko; už nemohla ten veliký břich unést, už nemohla vyskočit na pohovku, i usedala na zadek s hloupým a rozpačitým výrazem: “Já nevím, co to se mnou je; mně se zdá, že umřu.” Naprosto nechápala svou situaci a nekonala žádné přípravy; teprve jednou večer na ni přišel takový divný nepokoj. – Nu, co bys chtěla? – Zavrtěla jen rozpačitě ocáskem a nakonec vlezla do své boudy s toutéž zahanbenou tváří, jako když bývala hubována.

Ráno byla bouda plná štěňat; ale fenku nebylo možno ničím vylákat z boudy ven. Vypadala bezmezně zkroušeně, jako by se bála vyhubování, že udělala doma takovou velkou hromádku; zřejmě to chtěla ukrýt. Čtyřiadvacet hodin neopustila boudu; ale po čtyřiadvaceti hodinách se jí rozbřesklo v hlavě, i vyrazila z boudy a skákala na svého pána: “Pojď se podívat! Já jsem se stala matkou! Já tam mám sto štěňat!” (Ono jich bylo jen devět, ale ta fenka neuměla do pěti počítat.) Načež s netajenou hrdostí přijala gratulace a sháněla se po své misce na žrádlo. Tak hloupá čubička pochopila své vlastní tajemství.