Májového večera

Údaje o textu
Titulek:	Májového večera
Autor:	Xaver Tejřov
Zdroj:	Zlatá Praha, roč. 23. č. 30. s. 351 Ústav pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	04. 05. 1906
Licence:	PD old 70

Bílé svíce kaštanových květů
     hoří v soumrak májový.
Přes propasti zadumaných světů
    táhnou jarní sny.

Teplé vůně zmlazujicích kouzel
     vlaze prolinuly vzduch,
pocel jejich v nitru vyprobouzel
     obrod mrtvých tuch.

Nad vlny vod semknutých se zvedly,
     omamují horkou skráň…
K nadějím, jež dobou povybledly,
     maně vzpínáš dlaň.

Po neznámém a přec vlastním žene —
     v proudech rozvil rudý květ!
Nad vědomím tušení se klame,
     váháním je let.

Světlé dráhy kynou do daleka
     k sobě tichým šerem plout,
k sobě, jenž tam druhý někde čeká
     druha obejmout:

Bytost, určená ti před zrozením,
     touhami mdlá, v modrých mhlách
trne k zítřku s rozvášněným chtěním,
     abys po ní sáh'.

Bílé svíce kaštanových květů
     hoří v soumrak májový:
Ze srdce krev stříká v lačném vznětu
     pudův pode kly.