Máj (almanach 1860)/Frajtr Kalina
Máj (almanach 1860) | ||
Javorové housle | Frajtr Kalina | Na Bosporu |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Frajtr Kalina |
Autor: | Vítězslav Hálek |
Zdroj: | Máj: Jarní almanah na rok 1860. Praha: Kat. Jeřábková, 1860. s. 394–396. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
O, nejsem jen tak leccos vám!
Na mou tě — jak vám povídám:
neb veliký byl Bonapart —
však mnou by býval na capart! —
„Aj, aj, veliký Bonapart?“
Nu ano, ano — na capart.
My šest kanónů jedině,
a Francouz po vší dědině;
však lepší, než pan generál,
jsem pořádek já udělal! —
„Aj, aj, než sám pan generál?“
Nu ano, ano — udělal.
Nám pálí Francouz naproti,
jak když se peklo vyrotí;
však my tak jako z kamenů
se smějem jeho plamenu! —
„Aj, aj, tak jako z kamenů?“
Nu ano — jeho plamenu.
Tu Bonapart si myslil sic,
že nás má hnedle, jako nic;
však já bych věru na pět mil
mu ještě notně zatopil! —
„Aj, aj, vy ještě na pět mil?“
Nu ano, ano — zatopil. —
A jak tu já s kanónem stál —
tu jede on jak generál
a kouká se skrz peršpektiv,
a zrovna na mne — žádný div! —
„Aj,aj, na vás skrz perspektiv?“
Nu ano, ano — jaký div?
A když už mně na ránu byl,
tu jsem já sobě pomyslil:
Hej, teď tvá bije hodina,
teď zvíš, kdo frajtr Kalina! —
„Aj aj, tvá bije hodina?“
Nu ano — frajtr Kalina.
Již k pánvi držím žhavý lunt,
bych osudný vypálil špunt,
jenž by mu na vždy posvítil,
že víc by ránu necítil! —
„Aj, aj, mu na vždy posvítil?“
Nu ano, ano — necítil.
V tom ke mně lajtnant přiskočí
a na patě mne otočí:
„Hej, kamaráde, pro pět ran — —
Vždyť on je přec jen velký pán!“
„Aj, aj pan lajtnant, pro pět ran?“
Nu ano, — přec jen velký pan.
A na mou duši, jak zde jsem —
já cítil lítost v srdci svém:
hrom do mne, když to udělám —
na mou tě — on je velký pán! —
„Aj, aj, že když to udělám?“
Nu ano, ano — velký pán!
A já jsem dobrák. Jenom chtít,
a moh’ jsem věčnou slávu mít;
neb jak byl velký Bonapart —
mnou byl by býval na capart! —
„Aj, aj, že velký Bonapart?“
Nu ano, ano — na capart.
Bůh svědek — on to uznal sám.
Hned na koni se pustil k nám,
a sejmul se svých prsou řád,
a — mně ho připnul na kabát! —
„Aj,aj, že sejmul s prsou řád?“
Nu ano, ano — na kabát.
Nuž, děti, hleďte — 'já to znal!
A teď kdy Bonapart by vstal —
on sám svědectví na to dá,
že já byl frajtr Kalina! —
„Aj, aj, on sám svědectví dá?“
Nu ano — frajtr Kalina.